Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1081/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V. S. a 2) J. D., obou zastoupených JUDr. Sylvou Rychtalíkovou, advokátkou se sídlem Praha 10, Kodaňská 521/57, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2005, čj. - 42, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2007, čj. - 78, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatelé navrhli zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje. Dále se domáhali zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým byla jejich kasační stížnost odmítnuta. Podle stěžovatelů byla uvedenými rozhodnutími porušena jejich základní práva zakotvená v a 2 a v d.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelé zrekapitulovali průběh řízení, s jehož výsledkem nesouhlasí a tvrdí, že ve správním soudnictví jim obecné soudy odmítly poskytnout spravedlnost, neboť zcela formalistickými, vzájemně si odporujícími výklady dospěly k závěru, že aktivní legitimaci k podání žaloby nemá ani "Přípravný výbor Honebního společenstva Jeviněves", zastoupený V. S., honebním starostou, ani V. S. a J. D., jako členové přípravného výboru. Při správné aplikaci ustanovení měla být přiznána aktivní legitimace už "Přípravnému výboru HS Jeviněves", zastoupenému V. S., případně bylo povinností soudu aplikovat a vyzvat navrhovatele k odstranění vady žaloby a poté žalobu meritorně projednat. Postup Nejvyššího správního soudu, který nepřiznal stěžovatelům aktivní legitimaci k podání kasační stížnosti, přestože jim, podle , svědčí, považují za naprosto nesprávný.

Z obsahu rozhodnutí obecných soudů, jejichž zrušení stěžovatelé požadovali, Ústavní soud zjistil, že jejich žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje byla odmítnuta usnesením Městského soudu v Praze jako soudu prvního stupně. Městský soud poukázal na ustanovení a a uzavřel, že Honební společenstvo Jeviněves není právnickou osobou ve smyslu ObčZ. Honební společenstvo je právnickou osobou podle , o myslivosti, ale vzniká až dnem registrace orgánem státní správy myslivosti. Ke dni podání žaloby do takového registru zapsáno nebylo. Nedostatek právní subjektivity a z toho plynoucí nedostatek jeho subjektivity procesní, ke dni podání žaloby, je neodstranitelnou překážkou řízení, pro kterou nelze v řízení pokračovat. , o myslivosti, nepřiznává přípravnému výboru subjektivitu, a to ani k úkonům v řízení o registraci společenstva. Právo podat návrh na registraci přiznává fyzickým osobám. Pojem "přípravný výbor" je v citovaného zákona používán pouze jako legislativní zkratka pro fyzické osoby, které podaly návrh na uznání společenstevní honitby. Pouze tyto osoby mají procesní subjektivitu ve smyslu a .

Nejvyšší správní soud kasační stížnost Honebního společenstva Jeviněves, V. S. a J. D. (tj. stěžovatelů ve správním řízení) proti usnesení Městského soudu v Praze odmítl. Poukázal na obsah s tím, že definici osoby zúčastněné na řízení obsahuje , takže nutnou podmínkou na straně stěžovatele je jeho způsobilost být účastníkem řízení, kterou má podle ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti a také správní orgán, jinak ten, komu ji zákon přiznává. V daném případě stěžovatel, označený jako "Honební společenstvo Jeviněves" dosud nebyl, ve smyslu zákona o myslivosti, registrován orgánem státní správy v příslušném rejstříku. Nebyl tedy právnickou osobou podle ObčZ a zákona o myslivosti a nemá způsobilost být účastníkem řízení. Nedostatek právní subjektivity a z toho plynoucí nedostatek subjektivity procesní tak v řízení o kasační stížnosti představuje neodstranitelnou překážku řízení, která Nejvyššímu správnímu soudu neumožňuje vést řízení o kasační stížnosti; je proto důvodem pro její odmítnutí. Kasační stížnost byla podána i dvěma fyzickými osobami, na rozdíl od předchozí žaloby. Ty však nejsou, s ohledem na výše uvedené, osobami oprávněnými podat kasační stížnost, protože nebyly účastníky předchozího řízení. Kasační stížnost tedy podaly osoby, které nemohou být účastníky řízení podle a osobami, které nejsou, ve smyslu ustanovení , k podání kasační stížnosti aktivně legitimovány.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti polemizují s právními závěry správních soudů tvrzením, že nesprávně vyložily zákon a tím porušily jejich základní práva. Ústavní soud již mnohokrát judikoval, že není vrcholem soustavy obecných soudů, a proto není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti a nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu (viz např. nález

sp. zn.

). Skutečnost, že obecný soud vyslovil právní názor (resp. vyložil zákon nebo jiný právní předpis), s nímž se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k úspěšné ústavní stížnosti (viz nález sp. zn. ).

Po posouzení ústavnosti postupu v řízení před zmíněnými správními soudy dospěl Ústavní soud k závěru, že nebyla porušena žádná základní práva stěžovatelů. Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud posoudily, na základě skutkových zjištění, právní stránku věci a vydaly rozhodnutí, která zcela přesvědčivě odůvodnily. V průběhu dosavadního řízení nedošlo k porušení a 2 a d. S právními závěry správních soudů v předmětné věci se Ústavní soud ztotožnil a v jejich postupu neshledal nic protiústavního.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu