Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1111/07

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti CENTRUM - OVO, spol. s r.o., se sídlem Valašské Meziříčí, Palackého 243, zastoupené JUDr. L. B., směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 2. 2007, č.j. -166, a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2004, č.j. -89, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces ve smyslu d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před obecnými soudy, které jejich vydání předcházelo, není třeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že porušení základního práva na spravedlivý proces postupem obecných soudů shledává v tom, že obecné soudy neprovedly stěžovatelkou navržené důkazy a nevypořádaly se se všemi okolnostmi a námitkami, které v řízení vyšly najevo, resp. byly stěžovatelkou uplatněny.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložené námitky, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a konstatuje, že výše citované tvrzení stěžovatelky o způsobu, jakým bylo zasaženo do jejího základního práva, nemá oporu ve skutečnosti. Námitka o nepřipuštění výslechu stěžovatelkou navrženého svědka, na které je ústavní stížnost založena, byla použita již v odvolání a odvolací soud se s ní vypořádal. Na odůvodnění jeho rozhodnutí lze v tomto směru odkázat. Fakt, že se stěžovatelka s argumentací obecných soudů neztotožňuje, nezakládá porušení práva na spravedlivý proces. Stěžovatelkou prezentované výhrady k napadeným rozhodnutím jsou výsledkem vytržení některých částí těchto rozhodnutí z kontextu a jejich následné dezinterpretace. Nevyplývají ze skutečných nedostatků, kterými by napadená rozhodnutí trpěla.

Stejně tak nepřípadný je odkaz stěžovatelky na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp.zn.

, neboť jak soudy vyložily, svědek nemohl ani ověřit ani vyvrátit skutečnost tvrzenou žalobcem týkající se pravosti smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jeho obchodním partnerem.

Ke své další námitce, že odvolací soud nepřipustil v souladu s ust. další stěžovatelkou navrhovaný důkaz uvádí sama stěžovatelka pouze tolik, že "dle jejího názoru měl odvolací soud provedení takovýchto důkazů připustit". Námitka tedy naprosto postrádá jakoukoli argumentaci, natož argumentaci relevantní z hlediska ústavního práva.

V souhrnu lze říci, že ústavní stížnost je polemikou se závěry obecných soudů a vyjádřením odlišného názoru stěžovatelky, který ovšem není dostatečně argumentačně podložen. Stěžovatelce se nepodařilo prokázat zásah do jejích základních práv a Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle . Vzhledem ke zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti nerozhodoval Ústavní soud samostatným usnesením o návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. června 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu