Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 828/06

Ústavní soud rozhodl dne 6. června 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky R. Č., právně zastoupené JUDr. Blankou Chmelenskou, advokátkou AK se sídlem Na Příkopech 902, 430 02 Chomutov, proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 6. 9. 2006 č. j. 3097/SZ/2006, a proti rozhodnutí Magistrátu města Most ze dne 26. 7. 2006 č. j. OSV/555/06/Nv/8134/06, za účasti 1) Krajského úřadu Ústeckého kraje a 2) Magistrátu města Most, jako účastníků řízení, takto:

Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 9. 11. 2006, se stěžovatelka domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 6. 9. 2006 č. j. 3097/SZ/2006, jakož i rozhodnutí Magistrátu města Most ze dne 26. 7. 2006 č. j. OSV/555/06/Nv/8134/06, a to pro porušení článku 1 odst. 1 a článku 2 odst. 3y ČR, článku 2 odst. 2, článku 4 odst. 1, odst. 4, článku 7 odst. 1 a odst. 2, článku 10 odst. 2, článku 30 odst. 1 a odst. 2 a článku 32 odst. 1d, článku 6 odst. 1, článku 8 odst. 1 a článku 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále článku 9 až 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ve spojení s článkem 10y ČR.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 6. 9. 2006 č. j. 3097/SZ/2006 bylo zamítnuto odvolání R. Č. (v řízení před Ústavním soudem „stěžovatelka“) proti rozhodnutí Magistrátu města Most ze dne 26. 7. 2006 č. j. OSV/555/06/Nv/8134/06, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o zvýšení opakující se dávky sociální péče s účinností od 1. 7. 2006.

II.

Dotazem na Krajský soud v Ústí nad Labem Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka napadla rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 6. 9. 2006 č. j. 3097/SZ/2006 žalobou ve správním soudnictví, která byla usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 12. 2006 č. j. -30 jako nepřípustná [ust. ] podle ust. odmítnuta. Uvedené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem stěžovatelka dále napadla dne 26. 2. 2007 včasnou kasační stížností, o které doposud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto.

Podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ().

Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Z hlediska funkce ústavního soudnictví je totiž nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán veřejné moci a zároveň i Ústavní soud. Ingerence Ústavního soudu proto může nastoupit až poté, co stěžovatel vyčerpá všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

V současné době probíhá v předmětné věci řízení u Nejvyššího správního soudu o podané kasační stížnosti, ve kterém se bude Nejvyšší správní soud zabývat otázkou přípustnosti žaloby ve správním soudnictví proti rozhodnutí ve věci dávky sociální péče, přičemž rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v předmětné věci může mít význam pro posouzení přípustnosti podané ústavní stížnosti.

Vzhledem k nastolené procesní situaci, kdy v současné době probíhá řízení u Nejvyššího správního soudu o podané kasační stížnosti, přičemž rozhodnutí Nejvyššího správního soudu může mít v předmětné věci význam, bylo řízení před Ústavním soudem podle ust. a podle ust. do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přerušeno.

Bude na stěžovatelce, aby poté, co obdrží rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o podané kasační stížnosti, tuto skutečnost Ústavnímu soudu sdělila, a dále mu sdělila, zda trvá na projednání podané ústavní stížnosti, nebo zda svůj návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti vezme zpět.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2007

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu