Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1240/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. V., právně zastoupeného JUDr. P. M., Ph.D., proti stanovisku Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru odškodňování ze dne 19. 12. 2006 č.j. 1560/2006-ODSK-ODSK/4, spojené s návrhem na zrušení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II (Přechodné ustanovení) , kterým se mění , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností stěžovatel napadl shora citované stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru odškodňování, v němž jej informovalo o tom, že jeho nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. považuje za promlčený.

Stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje s tímto názorem a tvrdí, že postupem Ministerstva spravedlnosti ČR bylo porušeno jeho základní právo, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y, aniž by však toto právo blíže specifikoval. Spolu s ústavní stížností podal stěžovatel i návrh na zrušení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II (Přechodné ustanovení)

Ústavní soud ve své činnosti vychází z principu, že může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Pravomoc Ústavního soudu je dána y ČR a v jeho rámci , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Podle písmeno d) y rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní stížnost je dle písmeno a) oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písmeno d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Ústavní stížnost lze podat dle ustanovení ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní stížnost je podle ustanovení nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). To neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V projednávané věci směřuje ústavní stížnost proti stanovisku Ministerstva spravedlnosti ČR, zaujatému při předběžném projednání nároku na náhradu nemajetkové újmy uplatněného podle , ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel však musí v daném případě postupovat v souladu s cit. zákona a domáhat se náhrady škody u soudu, přičemž uplatnění nároku u ministerstva je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Teprve po vyčerpání tohoto procesního prostředku k ochraně práva se lze obrátit na Ústavní soud s ústavní stížností.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavní soud ústavní stížnost podle písmeno e) jako návrh nepřípustný odmítl.

K návrhu stěžovatele na zrušení shora citovaného ustanovení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II (Přechodné ustanovení) Ústavní soud v souladu se svou judikaturou konstatuje, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do akcesorického návrhu vzneseného podle . Je-li totiž samotná ústavní stížnost nepřípustná, a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení. Ústavní soud proto tento návrh podle písmeno b) odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2007

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu