Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
55104.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 1157/07
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti L. L., zastoupeného JUDr. L. S., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2007 ve věci sp. zn. 41 Cad 72/2006 , proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 20. 4. 2007 a proti rozhodnutí Městského úřadu v Prostějově ze dne 14. 3. 2007 a ze dne 23. 4. 2007, ve spojení s návrhem na zrušení zákona č. 110/2006 Sb. , takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení rubrikovaných rozhodnutí a současně žádá, aby Ústavní soud zrušil zákon č. 110/2006 Sb. , a v té souvislosti přezkoumal ústavnost zákona č. 111/2006 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb. Stěžovatel tvrdí, že napadeným rozsudkem a správním řízením jemu předcházejícím byl porušen čl. 1 , čl. 2 odst. 2 , čl. 3 odst. 1 , 3, čl. 4 odst. 1 , 4, čl. 10 a čl. 36 Listiny základních práv a svobo d, jakož i čl. 95 , 96 Ústav y ČR.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu ). Ústavní soud musel předně zkoumat, zda je stěžovatel osobou oprávněnou podat návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, tedy osobou aktivně legitimovanou k podání ústavní stížnosti.
Ústavní stížnost je oprávněna dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Z citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost není možno podat ve prospěch třetí osoby, eventuálně v zájmu ochrany veřejných zájmů (srov. např. usnesení ve věci
sp. zn. I. ÚS 74/99
, in Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 14, usnesení č. 34, s. 329 a násl.). Podmínkou podání ústavní stížnosti, ve které je namítán zásah do ústavně zaručených základních práv, je skutečnost, že takovou stížnost podává sám jednotlivec, jehož práva měla být zasažena. V řízení předcházejícím ústavní stížností napadeným rozhodnutím nevystupoval stěžovatel jako účastník řízení (ale jako obecný zmocněnec), z toho důvodu jej není možno považovat za osobu oprávněnou podat ústavní stížnost ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y ČR ve spojení s § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu .
Z obsahu ústavní stížnosti je nicméně zřejmé, že se stěžovatel primárně nedomáhá zrušení napadených rozhodnutí, ale že usiluje o zrušení napadeného právního předpisu, respektive právních předpisů.
Oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústav y ČR přísluší podle § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo jiné i tomu, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu . Jednotlivci však zákon přiznává oprávnění podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení pouze v případě splnění všech podmínek uvedených v § 74 , tedy i za splnění podmínky, že zásahem veřejné moci bylo podle názoru dotčené osoby porušeno její ústavně zaručené právo nebo svoboda. Jak je zřejmé z výše uvedeného, stěžovatel tuto podmínku nesplňuje. Pokud je tedy samotná ústavní stížnost pro nesplnění podmínek věcného projednání neschopná, odpadá tím i podmínka možnosti projednání návrhu na zrušení právního předpisu.
Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. S ohledem na shora uvedené proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou dle § 43 odst. 1 písm.c) zákona o Ústavním soudu a návrh na zrušení právního předpisu odmítnout ve smyslu § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm.. c) zákona o Ústavním soudu .
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2007
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu