Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 893/07

Ústavní soud rozhodl dne 25. května 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti K. P., právně zastoupené Mgr. J. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2006 sp. zn. a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6. 4. 2007, a která byla doplněna podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 24. 4. 2007, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi měla být porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatelky, zakotvená v článku 36 odst. 1 a v článku 38 odst. 2 d (dále jen , a").

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Dle ust. , jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Dle ust. , lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V předmětné věci byla posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejich práva poskytoval, stížnost, o níž Vrchní soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením dne 12. října 2006. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak začala běžet od doručení tohoto rozhodnutí.

Ústavní soud si ze spisu Krajského soudu v Plzni, vedeného pod sp. zn. , vyžádal fotokopie dokladů (tzv. dodejek) o převzetí poštovních zásilek obsahujících písemná vyhotovení usnesení stěžovatelkou a jejím právním zástupcem. Z těchto dokladů Ústavní soud zjistil, že uvedené usnesení vrchního soudu právní zástupce stěžovatelky převzal dne 3. 11. 2006 a stěžovatelka je převzala o den dříve, dne 2. 11. 2006. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě dne 6. 4. 2007, je zřejmé, že byla podána až po uplynutí zákonem stanovené šedesátidenní lhůty pro její podání.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti dala najevo, že si je vědoma skutečnosti, že návrh podává po lhůtě uvedené v cit. ust. . Dle jejího názoru však ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, a proto se domnívá, že by Ústavní soud měl postupovat ve smyslu . Ústavní soud připomíná, že stěžovatelkou citované ustanovení se vztahuje na případy, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ) a nikoli na případy, kdy je ústavní stížnost podána opožděně. Lhůtu k podání ústavní stížnosti nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť to kogentní ustanovení neumožňuje.

Dle ust. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Vzhledem k výše uvedenému byl soudce zpravodaj nucen mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podanou ústavní stížnost dle ust. odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. května 2007

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj