Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 762/07

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. května 2007 ve věci navrhovatele Ing. M. S., zastoupeného Mgr. P. Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2004 č. j. -121 a Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 8. 2003 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v , a d. Poukázal na průběh řízení o určení jeho otcovství k nezletilé, na obsah rozhodnutí soudů a mj. uvedl, že proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2004 podal 7. 3. 2005 dovolání, které Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením č. j. -149 dne 26. 6. 2006 odmítl - jako opožděné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném prostředku [, odst. 3 a 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti, stěžovatelem předložených rozsudků soudu I. a II. stupně, jakož i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 6. 2006 č. j. -149 nutno konstatovat, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2004 č. j. -121 byl stěžovateli doručen 3. 5. 2004 a poněvadž dovolání proti němu podal až 7. 3. 2005, Obvodní soud pro Prahu 3 toto odmítl s tím, že lhůta k jeho podání žalovanému uplynula již 7. 7. 2004 a tedy dnem 7. 3. 2005 bylo učiněno opožděně. Ze záznamu na jeho opisu se podává, že stěžovatel usnesení obdržel 10. 11. 2006 a z obsahu ústavní stížnosti, která směřuje proti výše označeným rozsudkům, nevyplývá, že by stěžovatel proti výroku o odmítnutí dovolání podal odvolání či je ústavní stížností napadá.

Pro výše uvedená zjištění je nepochybné, že ústavní stížnost podaná k doručení Ústavnímu soudu dne 21. 3. 2007 a směřující proti rozsudku soudu II. stupně ze dne 25. 3. 2004 je návrhem podaným po lhůtě k tomu stanovené, když její běh třeba dovozovat ode dne obdržení napadeného rozsudku, tj. ode dne 3. 5. 2004. Pokud stěžovatel uplatnil proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které bylo odmítnuto dne 26. 6. 2006 pro opožděnost, nejde o rozhodnutí, jež má pro běh lhůt k podání ústavní stížnosti na mysli ust. , ve znění pozdějších předpisů.

Pro zjištěnou opožděnost podání ústavní stížnosti bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno. Návrh směřující proti rozsudku soudu I. stupně je pak návrhem nepřípustným [, písm. e), a odst. 6 cit. ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2007

Pavel Holländer

soudce zpravodaj