Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 731/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti Ing. J. V., právně zastoupené advokátem JUDr. V. A., proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 4. 2006, č.j. -25, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 11. 11. 2005 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož stěžovatelka brojila proti postupu soudů v řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem, jež bylo vedeno pod sp. zn. .

Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatelka nebyla v řízení o ústavní stížnosti zastoupena advokátem, byla o této náležitosti řízení řádně poučena, načež následně její právní zástupce odeslal dne 31. 3. 2006 Ústavnímu soudu plnou moc, jíž ho stěžovatelka zmocnila k zastupování v dané věci. Ze , jakož i z poučení, kterého se stěžovatelce dostalo, vyplývá, že již samotný návrh ústavní stížnosti musí být sepsán advokátem. Pouhé doplnění plné moci tedy považoval Ústavní soud za nedostatečné a vyzval právního zástupce stěžovatelky k doplnění návrhu. Přípisem ze dne 28. 2. 2007 doplnil advokát ústavní stížnost tak, že stěžovatelka napadá usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 4. 2006, č.j. -25.

Jedním ze základních předpokladů pro podání ústavní stížnosti je existence zásahu do základních práv a svobod stěžovatelky, přičemž tento zásah musí být aktuální již v době podání návrhu, tj. musí v době podání trvat. Ústavní stížností nelze brojit proti těm zásahům, jež mohou někdy v budoucnu hypoteticky vzniknout. Obsah ústavní stížnosti se posuzuje zpravidla ke dni podání návrhu a je tedy zřejmé, že ústavní stížností z roku 2005 nelze brojit proti usnesení z roku 2006, o němž se stěžovatelka ve svém původním návrhu z pochopitelných důvodů nezmiňuje. Za předpokladu, že by Ústavní soud vnímal napadení usnesení okresního soudu jako rozšíření návrhu, bylo by nutno na uvedené podání hledět jako na opožděné, neboť první zmínka o tomto usnesení se nachází v přípisu, jež byl odevzdán k poštovní přepravě dne 5. 3. 2007. Minimálně do tohoto data nebyl předmět ústavní stížnosti blíže specifikován a nelze přistoupit na myšlenku, že by bylo lze pod ústavní stížnost podřadit a tedy dodatečně napadnout jakékoli rozhodnutí obecných soudů od data podání návrhu, tj. od 10. 11. 2005.

Dále je třeba poznamenat, že i za předpokladu včasného podání by bylo nutno zkoumat, zda byly ve věci usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 4. 4. 2006, č.j. -25, vyčerpány všechny opravné prostředky, neboť ústavní stížnost je založena na zásadě subsidiarity. Z vyžádaného soudního spisu je zřejmé, že stěžovatelka ve věci napadeného usnesení nepodala odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, přičemž byla o této možnosti řádně poučena. Ústavní soud by tak musel předmětnou věc odmítnout pro nepřípustnost.

Nad nutný rámec odůvodnění lze k soudnímu řízení ve věci samé uvést, že rozhořčení stěžovatelky nad délkou soudního řízení je zcela pochopitelné, na druhou stranu byl výsledkem sporu právní titul, jehož mohla stěžovatelka v zákonné lhůtě využít k domáhání se svých práv, což však neučinila. Napadá-li stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti poučení provedené Vrchním soudem v Praze ve věci samé, nezbývá než konstatovat, že řízení bylo skončeno v roce 2003 a je tedy zřejmé, že jakýkoli přezkum ze strany Ústavního soudu není možný, a to s ohledem na šedesátidenní lhůtu pro podání návrhu od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje (srov. ustanovení ).

S ohledem na okolnosti výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnout pro opožděnost, a to v souladu s ustanovením ČR.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. května 2007

Miloslav Výborný

předseda senátu