Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 749/07

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. M., zastoupeného JUDr. J. B., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování v Hradci Králové ve věci vedené pod sp. zn. ČTS: UOOZ-18/V7-2006, za účasti Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování v Hradci Králové jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 3. 2007, stěžovatel napadl postup Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování v Hradci Králové (dále jen "policie") ve věci vedené pod sp. zn. ČTS: UOOZ-18/V7-2006.

Uvádí, že proti němu bylo čtyřikrát (1. 4., 1. 8., 25. 9. a 9. 12. 2006) zahájeno trestní stíhání pro trestný čin porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem podle § 124d zákona č. 140/1961 Sb. trestního zákona (dále jen "trestní zákon"). Proti každému z těchto zahájení trestního stíhání podal stížnost, čímž v prvých třech případech dosáhl zrušení příslušného usnesení. Stížnost proti poslednímu rozhodnutí z 9. 12. 2006 byla Krajským státním zastupitelstvím v Brně zamítnuta.

Tvrdí, že čtyřnásobným zahajováním trestního stíhání proti němu pro stejný skutek došlo k evidentnímu excesu orgánu veřejné moci, totiž k "experimentování policie s bezúhonností stěžovatele". Policie prý "zneužila státní moc, která musí sloužit všem občanům a kterou lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon." Považuje přitom za nutné odkázat na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

a

, dle kterých ke znakům právního státu a mezi jeho základní hodnoty patří neoddělitelně princip právní jistoty a libovůle orgánů veřejné moci je striktně zapovězena.

Domnívá se, že došlo k porušení práva na spravedlivý a nestranný proces ve smyslu d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a též k porušení y, dle kterého nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a rovněž y (dále jen " ") a 2 odst. 2 y, neboť policie uplatnila moc mimo rámec a případy stanovené zákonem. S odkazem na uvedené navrhuje, aby Ústavní soud toto porušení jeho práv nálezem konstatoval.

II.

Ústavní soud není k projednání návrhu příslušný.

Stěžovatel požaduje, aby bylo vysloveno porušení jeho základních práv a svobod. V této souvislosti nežádá zrušení nějakého rozhodnutí orgánu veřejné moci, či vyslovení zákazu orgánu veřejné moci pokračovat v porušování základního práva či svobody, případně příkazu obnovit stav před porušením takovéhoto práva. Ústavní soud konstatuje, že podle písm. d) y rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, přičemž blížeji tuto u zakotvenou pravomoc Ústavního soudu rozvádí o Ústavním soudu (dále jen " "). Z žádného ustanovení citovaného zákona a především ústavního pořádku nelze dovodit, že by Ústavní soud byl povolán ke konstatačním akademickým výrokům. Stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud akademickým výrokem bez jakékoliv právní funkce provedl dodatečnou kritiku postupu orgánů činných v trestním řízení. K tomu však Ústavní soud oprávněn není a ústavní stížnost tedy nelze meritorně projednat.

Pro úplnost Ústavní soud také připomíná, že v souladu se zásadou subsidiarity je oprávněn zabývat se ochranou základních práv a svobod zásadně až po pravomocném ukončení trestního řízení a poté, co budou vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práv, které zákon stěžovateli poskytuje. Zásah Ústavního soudu do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení je, s výjimkou zcela mimořádných situací, vyloučen. Stěžovatel má v řízení k dispozici prostředky k ochraně svých práv, využívá jich a dociluje jimi vydání příslušných rozhodnutí státního zastupitelství. Případná pochybení jsou tedy řešena zákonem předpokládaným způsobem.

Ústavní soud přesto považuje za vhodné alespoň jako obiter dictum v obecné rovině (aniž by hodnotil konkrétní okolnosti stěžovatelova případu) poznamenat, že policejní orgán je při zahajování trestního stíhání bezpochyby vázán pokyny obsaženými v usnesení státního zastupitelství, kterým bylo jeho předchozí rozhodnutí o zahájení trestního stíhání zrušeno. Pokud je důsledně nerespektuje a z tohoto důvodu je dané stíhání zahajováno několikanásobně, jedná se jistě o jev nestandardní a nežádoucí, který by ve svém důsledku mohl vést např. i k nepřiměřené délce řízení. V případě, že k takto nedbalému jednání dojde, může se eventuálně jednat i o důvod ke kárnému postupu vůči příslušnému policistovi.

V návaznosti na uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl podle jako návrh k jehož projednání není příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. května 2007

Ivana Janů, v.r..

soudce zpravodaj