Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 818/06

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Dipl. Ing. Dr-Ing.h.c. A. E. F. L., zastoupeného Mgr. J. S., proti průtahům v řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 1. 11. 2006 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud rozhodl, že Okresní soud v Teplicích průtahy v řízení vedeném pod sp. zn. zasáhl do stěžovatelova práva na vyřízení věci bez zbytečných průtahů zakotveného v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a současně tomuto soudu přikázal konat v tomto řízení bez dalších zbytečných průtahů.

Stěžovatel uvedl, že v dané trestní věci je v procesním postavení poškozeného. Uvedl, že obžaloba byla podána dne 1. 8. 2003, avšak soud dosud (po třech letech) meritorně nerozhodl ani neučinil žádný procesní úkon. Stěžovatel již brojil proti průtahům stížností dle a násl. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), avšak o jejím vyřízení nebyl nikdy vyrozuměn. Podal proto návrh dle na určení lhůty. Soud reagoval tak, že mu dne 10. 7. 2006 sdělil, že spis byl zaslán ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Podání stěžovatele proti průtahům tedy nebyla řádně vyřízena.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Teplicích sp. zn. , ze kterého zjistil následující.

V dané věci byla dne 1. 8. 2003 podána obžaloba. Dne 22. 8. 2003 požádala předsedkyně senátu o prodloužení lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu do dne 1. 8. 2004. Žádosti bylo vyhověno. Dne 23. 8. 2004 podala předsedkyně senátu opětovnou žádost, a to o prodloužení lhůty do 1. 9. 2005, které bylo také vyhověno. Dne 6. 4. 2005 stěžovatel požádal prostřednictvím právního zástupce soud o sdělení spisové značky, aby mohl uplatňovat práva poškozeného. Dne 1. 11. 2005 požádala předsedkyně senátu dle § 181 odst. 3 trestního řádu o prodloužení lhůty do 30. 6. 2006. Žádosti bylo vyhověno. Dne 17. 2. 2006 stěžovatel požádal soud, aby byly činěny úkony a bylo v řízení pokračováno bez dalších průtahů. Na urgenci Okresní soud v Teplicích nereagoval. Dne 12. 5. 2006 stěžovatel podal návrh dle na určení lhůty k provedení úkonu. Po vyjádření předsedkyně senátu Okresního soudu v Teplicích ze dne 7. 6. 2006 a poté vyjádření předsedkyně téhož soudu ze dne 26. 7. 2006, která sdělila, že v dané věci nebyla podána stížnost na průtahy v řízení dle an. , rozhodl o návrhu Krajský soud v Ústí nad Labem tak, že návrh stěžovatele odmítl podle . Důvodem byla předčasnost návrhu na určení lhůty, neboť u příslušného orgánu státní správy (tj. k předsedkyni Okresního soudu v Teplicích) nebyla nejdříve podána stížnost dle an. . Dne 18. 9. 2006 podala předsedkyně senátu opětovně žádost dle § 181 odst. 3 trestního řádu o prodloužení lhůty do 30. 4. 2007, které bylo vyhověno.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření Okresního soudu v Teplicích, avšak v tomto nebyly sděleny žádné rozhodné skutečnosti, které by nevyplývaly již ze soudního spisu.

Po přezkoumání vyžádaného soudního spisu dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

Z vyžádaného soudního spisu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dne 12. 5. 2006 návrh na určené lhůty dle . Před tímto návrhem stěžovatel podal k soudu ohledně průtahů pouze "Urgenci dalšího postupu v trestním řízení". Urgence byla adresována Okresnímu soudu v Teplicích do spisu sp. zn. . Ze sdělení předsedkyně Okresního soudu v Teplicích ze dne 26. 7. 2006 vyplývá, že nebyla řešena žádná stížnost na průtahy v dané trestní věci.

Z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 8. 2006, čj. 4 UL 1/2006-418, vyplývá, že návrh stěžovatele na určení lhůty byl odmítnut dle , neboť stěžovatel před tímto návrhem nepodal k příslušnému orgánu státní správy soudu stížnost dle an. na průtahy v řízení.

Podle se stížnost na průtahy řízení ve smyslu podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému. rovněž upravuje, který orgán státní správy soudů je příslušný k vyřízení stížnosti.

S ohledem na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o odmítnutí stěžovatelova návrhu, ve spojení se skutečnostmi zjištěnými z vyžádaného soudního spisu, jakož i v souladu s výše uvedenou platnou právní úpravou, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva (zde práva na projednání věci v přiměřené lhůtě) poskytuje.

Z uvedených důvodů postupoval soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků tak, že ústavní stížnost podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2007

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu