Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 657/07

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele Z. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2007, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 2. dubna 2007, soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podáním Ústavnímu soudu ze dne 1. března 2007, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. března 2007, se domáhal přezkoumání rozhodnutí Městského soudu v Praze o odmítnutí odvolání ( -40) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. června 2006 ( -18) v jeho nepřítomnosti, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit částku 808,- Kč a náklady právního zastoupení ve výši 4.438,- Kč.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci se zaměřil na posouzení otázky, zda je ústavní stížnost napadající usnesení odvolacího soudu přípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem [ ].

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Princip subsidiarity ústavní stížnosti, v němž se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci, totiž vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými, byť i v jiném, než dosud vedeném řízení.

Od 1. 1. 2001 byl novelou zaveden nový mimořádný opravný prostředek, a to žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání [dle ustanovení , ], nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Tvrdí-li stěžovatel v ústavní stížnosti, že ze strany odvolacího soudu došlo k pochybení, které zakládá možnost domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím uplatnění žaloby pro zmatečnost, nezbylo Ústavnímu soudu než posoudit ústavní stížnost (při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti) v této fázi jako nepřípustnou.

V daném případě je ústavní stížnost návrhem nepřípustným, neboť nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon poskytuje, resp. nebylo doposud dosaženo konečné rozhodnutí ve věci. Stěžovatel podal ústavní stížnost toliko proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání v jeho nepřítomnosti. Takové rozhodnutí evidentně není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, neboť je lze napadnout žalobou pro zmatečnost.

Ústavní soud se zabýval i tím, zda nejsou naplněny podmínky ustanovení . Splnění žádné z podmínek uvedených v označeném ustanovení však neshledal a stěžovatel jejich existenci ani netvrdil.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud dle ustanovení ústavní stížnost odmítl, neboť jde o nepřípustný návrh, aniž by se jevilo účelné vést stěžovatele k odstranění vady návrhu - chybějícího právního zastoupení stěžovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 2. dubna 2007

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj