Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 645/07

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele Z. B., právně zastoupeného advokátkou JUDr. E. M., proti usnesení Nejvyššího správního soudu, č.j. -122, ze dne 29. 11. 2006, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006, č.j. -93, a návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 28. 5. 2003, č.j. FŘ-3720/1303, ve spojení s dodatečným platebním výměrem vydaným Finančním úřadem pro Prahu Jižní Město dne 17. 12. 2002, č.j. 145164/02/011911/6115, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 12. 3. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu, č.j. -122, ze dne 29. 11. 2006 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006, č.j. -93. Své podání spojil stěžovatel s návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 28. 5. 2003, č.j. FŘ-3720/1303, ve spojení s dodatečným platebním výměrem vydaným Finančním úřadem pro Prahu Jižní Město dne 17. 12. 2002, č.j. 145164/02/011911/6115.

Výše uvedenými usneseními mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována , , a 2, a a 2 d (dále jen " "). Stejně tak mělo dojít k zásahu do práv garantovaných u ČR v článku 2 odst. 3 a .

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Na tomto místě považuje Ústavní soud za vhodné vyzvednout především tu skutečnost, že není další odvolací instancí.

Z předmětné ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel v minulosti podal kasační stížnost, jež však byla napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu odmítnuta z důvodu opožděnosti. Z odůvodnění napadeného usnesení je přitom zcela zřejmé, z jakých skutkových okolností Nejvyšší správní soud vyšel, jakou právní úpravou se řídil a k jakým právním závěrům dospěl. Za těchto okolností není Nejvyššímu správnímu soudu z ústavněprávního hlediska čeho vytknout, neboť tento se plně přidržel zásad spravedlivého procesu tak, jak to vyžaduje y. Není v moci Ústavního soudu, aby přehodnocoval závěry soudů obecných, postupují-li tyto v souladu s ústavním pořádkem ČR. Z výše uvedených důvodů je tak třeba předmětnou ústavní stížnost považovat ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího správního soudu za zjevně neopodstatněnou.

Dále stěžovatel ve svém návrhu napadl též usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006, č.j. -93. V souvislosti s tím je třeba uvést, že institut ústavní stížnosti je vystavěn na zásadě subsidiarity, spočívající v nutnosti vyčerpání všech řádných případně i mimořádných opravných prostředků. Aby bylo založeno právo ústavního přezkumu rozhodnutí obou soudních instancí, musí být přitom mezi jednotlivými rozhodnutími těchto instancí zachována časová souvislost daná lhůtou pro podání opravného prostředku. Vzhledem k tomu, že tato časová souvislost mezi napadeným usnesením Městského soudu v Praze a napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu dána nebyla, bylo nutno nahlížet na usnesení Městského soudu v Praze jako na opožděné.

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než aby předmětný návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl ve vztahu k usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2006, č.j. -122, pro zjevnou neopodstatněnost [ ] a ve vztahu k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006, č.j. -93 pro opožděnost [ ]. Návrh na odklad vykonatelnosti sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2007

Miloslav Výborný

předseda senátu