Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 453/07

Ústavní soud rozhodl dne 22. března 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky M. B., zastoupené Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem se sídlem Malá 6, 301 00 Plzeň, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2006 sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. července 2006 sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. července 2006 sp. zn. byla stěžovatelka shledána vinnou ze spáchání trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák., pročež byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání deseti let a pro výkon tohoto trestu zařazena do věznice s dozorem.

Označené usnesení odvolacího soudu napadla, opíraje jej o (tvrzený) dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, dovoláním, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. listopadu 2006 sp. zn. , vycházeje ze závěru, že bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu [§ 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu], odmítl. V rámci posouzení obsahu mimořádného opravného prostředku stěžovatelky se zřetelem k formálně označenému dovolacímu důvodu Nejvyšší soud rovněž učinil předmětem svých úvah námitky založené na tvrzení o vadách v procesním poučení svědka, rozsahu dokazování, jakož i hodnocení provedených důkazů. To v mezích, zda jsou způsobilé založit relevantní zásah do zásad spravedlivého procesu ve smyslu výsledného právního posouzení věci.

Uvedená rozhodnutí obecných soudů stěžovatelka napadla ústavní stížností, přičemž s poukazem na blíže rozvedené výhrady upínající se ke zjišťování skutkového stavu tvrdila, že v její trestní věci došlo k pochybením v realizaci důkazního procesu, jejichž následkem bylo nesprávné zjištění skutkového děje. S odkazem na porušení svých ústavně zaručených základních práv zakotvených v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se domáhala, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [ , odst. 2 písm. a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Napadené usnesení Nejvyššího soudu je odůvodněno způsobem ústavně souladným. Námitky stěžovatelky zpochybňující řádnou realizaci důkazního procesu Nejvyšší soud posuzoval, takto i ve shodě s judikaturou Ústavního soudu, z pohledu označeného dovolacího důvodu, resp. úsudku o jeho obsahovém naplnění pouze v tom omezeném rámci, zda případně nezakládají extrémní (protiústavní) exces promítající se následně, tedy (pouze) zprostředkovaně do vyvozených právních závěrů (srov. kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

,

,

); uvedené konsekvence tvrzených skutkových vad však v daném případě neshledal. Podrobně se vyjádřil i k namítané absenci procesního poučení svědka (str. 4 usnesení). Proto Ústavní soud posoudil v této části návrh stěžovatelky jako zjevně neopodstatněný.

Pokud tato kasačním návrhem napadla rovněž usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. července 2006 sp. zn. a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. dubna 2006 sp. zn. , v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené, neboť stěžovatelkou podané dovolání nebylo s ohledem na shora uvedené posledním procesním prostředkem, který zákon k ochraně jejího práva poskytoval [ , odst. 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Na základě těchto důvodů bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , odst. 2 písm. a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2007

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu