Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 308/06

Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti P. E., zastoupeného JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou se sídlem Klatovy, Krameriova 139, proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 5. května 2006 ve věci sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Okresního soudu Plzeň - město s odůvodněním, že v jeho důsledku došlo k zásahu do práv zaručených a d, a y ČR a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

U Okresního soudu Plzeň - město je vedeno řízení o žalobě stěžovatele proti Fakultní nemocnici Plzeň o náhradě škody na zdraví. Rubrikovaným usnesením okresního soudu bylo zadáno vypracování revizního znaleckého posudku, jemuž mělo podle stěžovatele předcházet několik pochybení okresního soudu zasahujících stěžovatelova výše uvedená základní práva. Napadeným usnesením měla samosoudkyně nevhodným přeformulováním stěžovatelem vypracovaných otázek znalci zkrátit stěžovatele na právu na spravedlivý proces.

Proti napadenému usnesení není přípustný opravný prostředek, proto podal stěžovatel posuzovanou ústavní stížnost, jakožto jediný prostředek ochrany před zásahem do svých u zaručených práv.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu ústavní stížností napadeného rozhodnutí obecného soudu, je povinen přezkoumat, zda jsou naplněny všechny procesní podmínky takovýto přezkum připouštějící. Přitom je Ústavní soud vázán ( y) nejen předpisy ústavními, ale i , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavní soudu).

Ve smyslu je Ústavní soud nucen považovat posuzovanou ústavní stížnost za nepřípustnou. K přezkumu postupu obecného soudu není možno přistoupit z ústavněprávního pohledu dříve, než budou vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( , ). Je tomu tak proto, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jež je procesním prostředkem ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je mimo jiné i její subsidiarita, z níž vyplývá též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně obecných soudů. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, pokud náprava nebyla zjednána standardním postupem. Stabilní judikatuře Ústavního soudu odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, jež vyplývají z právních norem upravujících to které řízení, v posuzovaném případě norem občanského práva procesního. Ústavnímu soudu nepřísluší obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému obecných soudů (srov. usnesení Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

, in: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 36, nález č. 6, str. 53 a násl.).

Stěžovatel podal ústavní stížnost za situace, kdy meritorně o jeho sporu dosud nebylo obecnými soudy rozhodnuto. Námitky stěžovatele vznesené v ústavní stížnosti proto může uplatnit v dalším průběhu řízení před obecnými soudy pomocí prostředků, které předvídá a jež mu tak jsou dány k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatel stále domnívat, že jím tvrzený protiústavní stav napraven nebyl, mohl by se domáhat zásahu Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. března. 2004 ve věci sp. zn. ).

Návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení musel Ústavní soud taktéž z výše uvedených důvodů odmítnout, neboť tento návrh sdílí osud ústavní stížnosti, jež není věcného projednání schopna.

Ústavnímu soudu tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti nezbylo než návrh jako nepřípustný podle , odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj