Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 370/07

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 1. března 2007 v senátě, složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele L. H., zastoupeného Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem 568 02 Svitavy, Soudní 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 27. 9. 2006 č. j. -19, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, odůvodnil návrh tím, že dle jeho přesvědčení potvrzením výroku soudu I. stupně o povinnosti k úhradě nákladů exekutora bylo zasaženo do práv, jež jsou zakotvena v a d. Uvedl, že se domáhal nařízení exekuce na majetek povinného oprávněně, pro stávající situaci dlužníka však došlo k jejímu zastavení. Jestliže byl zavázán k úhradě nákladů exekutora, považuje to za rozhodnutí, které mu způsobí další majetkovou újmu, jakož i za rozhodnutí, které nelze odůvodnit exekučního řádu. Současně poukázal na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006 sp. zn. , podle kterého měl soud přiznat náhradu nákladů exekuce a o nich rozhodnout vůči povinnému a nikoliv vůči oprávněnému.´

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Odmítne také návrh podaný někým zjevně neoprávněným [ , a odst. 1 písm. c) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, č. j. -19 vyplývá, že jím byl potvrzen výrok soudu I. stupně o povinnosti oprávněného v exekuční věci (stěžovatele v řízení před Ústavním soudem) zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 3.901,- Kč a změněn výrok o nákladech řízení oprávněného tak, že zavázal povinného na těchto nákladech mu uhradit vedle částky 3.901,- Kč, tj. nákladů exekuce, ještě náklady spojené s podáním návrhu a zastoupením advokátem, tj. celkem 10.801,- Kč. Dále odvolací soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Z obsahu ústavní stížnosti, v níž se navrhovatel domáhá zrušení usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu, nelze dovodit, že by výrokem pod bodem II. rozhodnutí o výši přiznaných nákladů k úhradě proti povinnému mohlo být zasaženo do jeho práv - stěžovatel ani neuvádí nárok na úhradu nákladů v částce vyšší, než mu byla přiznána a netvrdí, že se proto předmětným rozhodnutím cítí dotčen. Za této situace jej nelze považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí, kterým byl k plnění zavázán účastník řízení vystupující v něm jako povinný a z něhož nevyplývá pro oprávněného, tj. nyní stěžovatele, povinnost. Proto je dán důvod pro odmítnutí návrhu, brojícího proti výroku II. odvolacího soudu, tj. výroku o nákladech řízení v částce 10.801,- Kč, jíž byl zavázán stěžovateli uhradit povinný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Pokud jde o ústavní stížnost napadající výrok I., jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí o povinnosti stěžovatele zaplatit náklady exekuce ve výši 3.901,- Kč příslušnému exekutorovi, nutno konstatovat, že částka 3.901,- Kč byla stěžovateli uznána jako součást jeho nákladů řízení, které k úhradě povinným soud oprávněnému výrokem v odst. II. přiznal a tedy ke zkrácení tvrzených práv, zakotvených v a d, nedošlo. Z uvedených důvodů byl proto návrh stěžovatele, týkající se jeho povinnosti k úhradě nákladů exekutora jakož i výroku o nákladech odvolacího řízení, odmítnut jako zjevně neopodstatněný [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. března 2007

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu