Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 81/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci návrhu Vrchního soudu v Praze, se sídlem Praha 4, Nám. Hrdinů 1300, na zrušení části ustanovení , , v platném znění, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem podaným podle y a doručeným Ústavnímu soudu dne 3. listopadu 2006, Vrchní soud v Praze, za nějž jedná soudce JUDr. Ladislav Derka (dále jen "navrhovatel"), navrhl zrušení shora označeného ustanovení ( dále jen "OSŘ"), a to ve slovech "odst. 1". V návrhu uvedl, že přesvědčení o neústavnosti tohoto ustanovení získal během řízení vedeného pod sp. zn. .

Podle navrhovatele základním problémem sporného ustanovení je, že zatímco v případě zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně soudem odvolacím, podle , není nutno nařídit jednání, v případě zrušení rozhodnutí podle jednání nutno nařídit je. Přitom nařízení takového jednání nejen že postrádá smysl, ale je navíc rozporné s d (dále jen "") a Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, podle něhož má být záležitost každého projednána soudem v přiměřené lhůtě. Ustanovení tedy vede 1) ke zbytečnému prodlužování řízení, neboť nařízené jednání je zcela zbytečné, a 2) na rozdíl od úpravy účinné do 31. března 2005 musí být jednání v obdobných případech vždy nařízeno. To nejen prodlužuje délku řízení, ale též zvyšuje náklady účastníků spojené s účastí na řízení, o jehož výsledku je přitom předem rozhodnuto. Je paradoxní, že tato právní úprava je důsledkem novely, provedené , která přitom měla za cíl řízení urychlit, nikoliv zpomalit. Pokud by Ústavní soud zrušil slova "odst. 1", vedlo by to tedy k urychlení řízení, neboť odvolací soud by nemusel nařizovat jednání v případě zrušení jakéhokoliv rozhodnutí podle .

Ústavní soud, aniž považoval za nutné vyžadovat si stanoviska účastníků řízení, dospěl k závěru, že návrh Vrchního soudu v Praze je zjevně neopodstatněný.

Ustanovení , ústavnost jehož slov "odst. 1" navrhovatel zpochybňuje, zní: Jednání není třeba nařizovat, jestliže, "d) se zrušuje rozhodnutí podle ". Po eventuálním zrušení slov "odst. 1" by tedy jednání k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat v případě zrušení rozhodnutí jak podle , tak podle odstavce druhého téhož ustanovení. Podle , pro kteréžto rozhodnutí je, za současné situace, nutno nařídit jednání, odvolací soud rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, zruší také tehdy, jestliže ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení.

Návrh zákona vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. byl předložen Sněmovně skupinou poslanců dne 20. dubna 2004. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 26. listopadu 2004, Senát se návrhem zákona nezabýval a prezident republiky zákon podepsal dne 20. ledna 2005. Smyslem této novely bylo, podle důvodové zprávy, zrychlení civilního řízení posílením apelačního principu v . Ustanovení, jehož zrušení navrhovatel požaduje, původně v návrhu zákona nebylo a dostalo se do něj teprve v průběhu projednávání novely v Poslanecké sněmovně. Poslanci nebyla, v průběhu projednávání návrhu, podaná novelizace nijak diskutována (viz www.psp.cz, tisk 643 pro volební období 2002-2006).

Ústavní soud na prvém místě zdůrazňuje, že důvodem protiústavnosti zákona zásadně nemůže být jeho tvrzená neefektivnost. Ústavní soud nikdy neinterpretoval ve své judikatuře právo na projednání věci bez zbytečných průtahů (ve smyslu y) tak, že by si Ústavní soud sám osoboval právo na zevrubný přezkum zákonů z hlediska toho, zda mohou v praxi vyvolávat "zbytečné průtahy", nebo zda zakládají účastníkům řízení nebo obecným soudů zbytečné či nadměrné povinnosti. Základnímu právu účastníka řízení na projednání věci "bez zbytečných průtahů" ve smyslu y totiž odpovídá povinnost obecných soudů naplňovat tuto stěžejní zásadu spravedlivého procesu, v rámci pravidel, které pro řízení trestní, občanské nebo soudní řízení správní stanoví zákonodárce (srov. např. stanovisko , Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 10, str. 254).

Ústavní soud není nadán pravomocí suplovat eventuální pochybení zákonodárce a kontrolovat každé jednotlivé ustanovení procesního předpisu z hlediska jeho efektivity. Opačný závěr by vážně narušil princip dělby moci v demokratickém právním státě, neboť jen demokratickou cestou legitimovaný zákonodárce, a nikoliv orgán soudního charakteru, je tím orgánem, který má vytvářet efektivní procesní předpisy. Povinnost vytvářet zákony, které jsou v souladu s ústavním požadavkem řízení bez zbytečných průtahů, proto leží výhradně na zákonodárci.

S ohledem na to, že návrh Vrchního soudu v Praze na zrušení shora označených ustanovení považuje I. senát Ústavního soudu za zjevně neopodstatněný, nepředložil věc plénu a návrh odmítl podle , ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 8. března 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu