Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 818/06

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele J. G., právně zastoupeného advokátkou Mgr. Evou Lotterovou, Havlíčkova 12, Český Těšín, proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. , a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2006, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 27. 12. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. , a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2006, sp. zn. .

Výše uvedenými rozsudky mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována d (dále jen " "). Stejně tak mělo dojít k porušení článku 90 y ČR.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Podstatou soudního řízení vedeného před výše citovanými soudy bylo řešení otázky, zda má žalobkyně právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění za situace, kdy žalovaný nenahlásil vznik škodné události bez zbytečného odkladu. Stěžovatel ve svém návrhu vychází především z toho, že obecné soudy se při svém rozhodování nezabývaly tvrzeními, námitkami a důkazními návrhy, jimiž mělo dojít k prokázání dne, kdy stěžovatel nahlásil pojistnou událost. Soudy jsou povinny se vypořádat se vším, co v rámci soudního řízení vyšlo najevo. Konkrétně pak stěžovatel vytýká obecným soudům především tu skutečnost, že neprovedly důkaz výslechem zaměstnankyně pobočky České podnikatelské pojišťovny, a.s., tj. osoby, která dne 25. 11. 2003 převzala od navrhovatele oznámení o škodné události.

III.

Namítá-li stěžovatel ve svém návrhu, že obecné soudy nerespektovaly základní funkce důkazního řízení a že se nezabývaly důkazními návrhy stěžovatele, je třeba uvést, že rozsah dokazování spadá do výlučné pravomoci obecného soudu. Účelem dokazování je pak především zjištění skutkového stavu, na jehož základě by mohl soud dospět k odpovídajícímu rozhodnutí. Ústavnímu soudu v zásadě nepřísluší "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani v případě, kdyby se s takovým hodnocením neztotožňoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 1994,

sp. zn.

, publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 1, nález č. 5, str. 41). Co se týče námitky neprovedených důkazů, tak z vyžádaného soudního spisu vyplývá, že stěžovatel navrhoval vyslechnutí toliko svědka J. V., čemuž nalézací soud vyhověl a v odůvodnění svého rozhodnutí se s jeho výpovědí řádně vypořádal. Z protokolů o ústním jednání je zřejmé, že stěžovatel byl před ukončením jednání dotázán na další návrhy k doplnění dokazování, přičemž svého práva nevyužil. Z odůvodnění obecných soudů vyplývá, jakými úvahami byly vedeny při hodnocení provedených důkazů, k jakým závěrům dospěly a prakticky jim není čeho vytknout.

Z těchto důvodů byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2007

Miloslav Výborný

předseda senátu