Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 167/06

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. února 2007 v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Pavla Vyžrala, soudního exekutora se sídlem, Brožíkova 6, 370 01 České Budějovice, zastoupeného JUDr. Vladimírem Folprechtem, advokátem se sídlem Jeremiášova 18, 370 01 České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 11. 2005, sp. zn. :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti, která byla zaslána Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), domáhá zrušení v záhlaví citovaných usnesení, neboť se domnívá, že obecné soudy porušily jeho základní práva garantovaná d a Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Výše citovaným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích, vyjma výroku I., který nebyl odvoláním napaden.

Napadeným usnesením Okresní soud v Českých Budějovicích zastavil exekuci nařízenou dříve usnesením téhož soudu. Učinil tak k podnětu soudního exekutora pro bezvýslednost poté, co se mu nepodařilo zjistit žádný majetek povinné, který by pokryl alespoň náklady exekuce. Povinné mimo jiné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi náhradu nákladů, přičemž neshledal podmínky pro uložení této povinnosti oprávněnému. Právní argumentaci Okresního soudu v Českých Budějovicích převzal i soud odvolací a nepřijal tak námitky odvolatele poukazující na krácení jeho ústavních práv. Soud uvedl, že exekutor neprováděl exekuci "zdarma", soudem I. stupně mu bylo přiznáno právo na náhradu vzniklých nákladů a usnesení o povinnosti povinné k náhradě nákladů exekuce je samostatným titulem, který exekutor může použít v budoucnu (tj. poté, kdy povinná bude disponovat opět majetkem).

Dne 12. 9. 2006 přijalo plénum Ústavního soudu stanovisko, sp. zn. , kterým je první senát Ústavního soudu při posouzení dané věci vázán. Ústavní soud se v něm vyslovil, že "není porušením a d, jestliže obecný soud při rozhodování o nákladech exekuce v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného a na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce (při respektování požadavku náležité opatrnosti a uvážlivosti), přizná exekutorovi náhradu nákladů řízení vůči povinnému." Ústavní soud se v odůvodnění tohoto stanoviska vyjádřil ke všem námitkám, které i v nyní posuzované ústavní stížnosti vznesl stěžovatel, přičemž je hodnotil jako neopodstatněné. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že po přijetí shora uvedeného stanoviska nelze navazovat na závěry, které byly vysloveny v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, na který stěžovatel odkazuje.

Vzhledem k výše uvedenému proto nezbylo Ústavnímu soudu než návrh stěžovatele dle ustanovení mimo ústní jednání odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2007

Ivana Janů

předsedkyně senátu