Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 540/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem v právní věci navrhovatele V. S., zastoupeného JUDr. Lumírem Mičánkem, advokátem, se sídlem Točitá 1722/18, Praha 4, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2006, č. j. -17, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o nařízení exekuce, a tvrdí, že jím došlo k zásahu do jeho ústavním pořádkem chráněných práv. Konkrétně namítá porušení , a 4, , a d, a y. V ústavní stížnosti podrobně rozepisuje průběh řízení ve věci stanovení jeho vyživovací povinnosti ke zletilé dceři. Vytýká vady v postupu nalézacích soudů a vady exekučního řízení, aniž ovšem blíže konkretizuje, jak jimi mělo dojít k zásahu do jím uváděných ústavních práv. Navrhuje, aby Ústavní soud jednak odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, a ve věci samé aby "podané ústavní stížnosti vyhověl a rozhodnutí soudu ve věci vyživovací povinnosti uložené stěžovateli vůči jeho zletilé dceři zrušil".

Ještě před tím, než se Ústavní soud začne návrhem věcně zabývat, musí zkoumat, zda je přípustný. Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem je řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatel v textu ústavní stížnosti uvedl, že napadá shora citované rozhodnutí Městského soudu v Praze, které obdržel 5. června 2006. Podle potvrzení pošty, které je vyznačeno na obálce, kterou byla zásilka obsahující předmětnou ústavní stížnost Ústavnímu soudu doručena, byla zásilka předána k poštovní přepravě dne 7. srpna 2006. Lhůta pro podání ústavní stížnosti, která je stanovena ve dnech, počala běžet 6. června 2006 a uplynula posledním časovým úsekem posledního dne lhůty, kterým byl den 4. srpna 2006. Pokud byla ústavní stížnost předána k poštovní přepravě až 7. srpna 2006, stalo se tak až třetí den po zákonem stanovené lhůtě.

Není-li ústavní stížnost podána v zákonem stanovené lhůtě, nesplňuje podmínku přípustnosti a nelze ji věcně projednat, ledaže by svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. O takový případ však ve věci posuzované ústavní stížností evidentně nejde, neboť se jedná o soukromou věc stěžovatele, jejíž případné řešení se nemůže týkat jiných subjektů, než těch, kteří jsou účastníky, případně vedlejšími účastníky tohoto řízení.

Na základě těchto skutečností Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení jako návrh opožděný odmítl. Tím také odpadl důvod věcně se zabývat návrhem stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. února 2007

Jiří Nykodým, v. r.

soudce Ústavního soudu