Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 814/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Milana Usnula, soudního exekutora se sídlem Praha 9, Bryksova 763/46, zastoupeného Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2006, čj. - 39, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Argumentuje tím, že jej obecný soud zbavil, jako soudního exekutora, práva na náhradu nákladů exekuce, protože změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, a namísto oprávněné osoby uložil povinnost nahradit náklady exekuce osobě povinné. Osoba povinná je ovšem insolventní a exekuce byla právě pro nedostatek majetku zastavena. Stěžovatel tvrdí, že napadené usnesení porušilo řadu jeho základních práv, včetně a d.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2006, čj. - 39, vyplývá, že krajský soud změnil rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 2. 2006, čj. - 20, a nově přiznal stěžovateli náklady exekuce jen proti povinnému.

Stěžovatel se domáhá přiznání náhrady nákladů řízení též proti oprávněné. Ústavní soud k tomu toliko konstatuje, že tato věc je typově vyřešena v současnosti již konstantní judikaturou Ústavního soudu, podle níž žádné základní právo soudního exekutora na přiznání nákladů exekuce proti oprávněné osobě neexistuje. V tomto Ústavní soud odkazuje na stanovisko pléna Ústavního soudu, sp. zn. , ze dne 12. 9. 2006 (viz www.judikatura.cz). Nutno odlišit, na jedné straně, rozhodl-li soud, že exekutor nemá proti žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů exekuce (jak tomu bylo např. v nálezu

sp. zn.

ze dne 8. 8. 2005, viz www.judikatura.cz) a na straně druhé, jestliže nákladový výrok zní tak, že povinnost k náhradě má vůči exekutorovi povinný, byť by existoval reálný předpoklad, že pro nucené vydobytí přiznaného nároku nejsou (aktuálně) příznivé podmínky. Ostatně "aktuálně" solventní nemusí být nutně ani oprávněný a dnes nesolventní povinný jím nemusí být později. Stěžovatel by se mohl domáhat nároku na náhradu nákladů řízení proti oprávněné osobě jen tehdy, bylo-li by možno takovéto osobě přičítat, při zahájení exekučního řízení, nedostatek náležité opatrnosti při návrhu na podání exekuce (viz cit. judikatura). Napadené rozhodnutí Krajského soudu je tak plně v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Argumenty, které uvádí ve své ústavní stížnosti stěžovatel, jsou proto argumenty de lege ferenda mířícími na zákonodárce, nikoliv argumenty ústavně právní relevance.

Ústavní soud tudíž dospěl k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto ji odmítl podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu