Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 776/06

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele I. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Tyrnerem, advokátem v Brně, Údolní 5, proti rozhodnutí Okresního soudu ve Ždáru nad Sázavou sp. zn. ze dne 11. 11. 2005, proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 16. 10. 2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností brojí stěžovatel proti rozhodnutí Okresního soudu ve Ždáru nad Sázavou sp. zn. ze dne 11. 11. 2005 a proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 16. 10. 2006. Tvrdí, že oba soudy nesprávně posoudily pasivní legitimaci stěžovatele. Navrhl, aby Ústavní soud mu přiznal přiměřené odškodnění za nepřiměřenou délku řízení.

Ústavní soud postupem podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), vyzval stěžovatele k odstranění vad podání s tím, aby upřesnil navrhovaný petit a uvedl, které základní právo bylo podle jeho názoru porušeno. V doplnění ústavní stížnosti ze dne 26. 1. 2007 stěžovatel uvedl, že bylo porušeno jeho právo na řádné projednání jeho odvolání a že je postupem obecných soudů v právní nejistotě. Navrhl opětovně, aby mu Ústavní soud přiznal přiměřené odškodnění za nepřiměřenou délku řízení.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat meritem ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené příslušnými právní předpisy pro řízení před ním. Především je povinen zkoumat, zda je k navrhovanému rozhodnutí vůbec příslušný.

Příslušnost Ústavního soudu je vymezena v y ČR; z jeho ustanovení odstavce 1 písm. d) vyplývá, že je oprávněn rozhodovat o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Jeho příslušnost je pak konkretizována č. Podle citovaného zákona je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Pokud Ústavní soud vyhoví ústavní stížnosti, pak podle a 3 citovaného zákona vysloví, které základní právo nebo svoboda a jakým zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno a napadené rozhodnutí zruší, popřípadě směřovala-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva nebo svobody pokračoval, a přikáže mu aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Z vymezení kompetence Ústavního soudu vyplývá, že mu rozhodovat o petitu, který navrhuje stěžovatel, tj. přiznat odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, nepřísluší. Nezbylo mu proto než ústavní stížnost podle jako návrh, ke jehož projednávání není příslušný, odmítnout.

Jen nad rámec výše uvedeného Ústavní soud doplňuje, že stěžovatel sám velmi nejasně a stěží srozumitelně formuloval, čeho se svou ústavní stížností domáhal. Z jeho podání konkrétně vyplynulo pouze to, že požaduje, aby mu Ústavní soud přiznal přiměřené odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, a na tomto návrhu setrval i po výzvě k odstranění vad svého podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. února 2007

Vojen Güttler v.r.

soudce zpravodaj