Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 724/06

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti E. V., zastoupeného JUDr. Čestmírem Fischerem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 3d/519, Ostrava Vítkovice, jíž se domáhá, aby Ústavní soud zrušil rozhodnutí statutárního města Ostravy o vyřazení nemovitosti stěžovatele nacházející se na ulici F. A. Ryšových 301, 721 00 Ostrava, z výkupu nemovitostí a rozhodl o odkoupení nemovitosti magistrátem za stejných podmínek jako u ostatních občanů, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 11. 2006, domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud a) zrušil rozhodnutí statutárního města Ostravy o vyřazení nemovitosti stěžovatele nacházející se na ulici F. A. Ryšových 301, 721 00 Ostrava, z výkupu nemovitostí a b) rozhodl o odkoupení nemovitosti magistrátem za stejných podmínek jako u ostatních občanů. Tvrdí že jeho nemovitost byla v důsledku vydání usnesení Zastupitelstva města Ostravy číslo 606/12 ze dne 2. 12. 2003, obsahujícího Zásady pro výkup nemovitostí z Fondu náhrad města Ostravy pro lokalitu Svinov-Dubí, vyloučena z odkupu. Stěžovatel s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Z přípisu stěžovatele a ze spisového materiálu je patrno, že podle těchto zásad měly být v předmětné oblasti vykupovány nemovitosti. Magistrát města Ostravy si při realizaci uvedeného usnesení nechal pořídit výpisy z katastru nemovitostí týkající se objektů v posuzované oblasti a tyto vyhodnotil z hlediska toho, k jakému užití jsou nemovitosti určeny. Následně nabídku na odkup adresoval toliko občanům vlastnícím podle listu vlastnictví rodinný dům. S ostatními občany nejednal. Vzhledem k tomu, že stěžovatelova nemovitost byla v předmětné době chybně v katastru označena jako jiná stavba bez čísla popisného, nebyl tento magistrátem osloven. Stěžovatel tvrdí, že v jeho případě nebyl dán důvod k neoslovení, resp. k vyloučení jeho nemovitosti z odkupu.

Ústavní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Pouze v takovém případě se podaným návrhem může zabývat i po stránce věcné. Zaměřil se na posouzení otázky, zda je Ústavní soud k jejímu projednání příslušný.

Podle písm. d)y (dále jen "") rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Na tuto ústavní kautelu pak dále navazuje ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), které rovněž spojuje protiústavní rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah s orgánem veřejné moci. Veřejnou mocí se přitom, v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu (viz např. usnesení

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usnesení č. 3, str. 201). Je nepochybné, že Zastupitelstvo města Ostravy není a nemůže být orgánem veřejné moci ve smyslu této definice, ale naopak je představitelem veřejnoprávní korporace, která vlastní majetek a vystupuje v právních vztazích svým jménem ( ). Ústavní soud má ve vztahu k napadenému usneseníu a přesně vymezenou pravomoc a působnost, kterou nemůže překračovat.

Pokud je petit ústavní stížnosti, která v zásadě směřuje proti usnesení zastupitelstva obce v souvislosti s výkonem její samostatné působnosti [ a ] formulován tak, že Ústavní soud má zrušit rozhodnutí, kterým na základě usnesení zastupitelstva došlo k vyřazení nemovitosti stěžovatele z výkupu a sám rozhodnout o odkoupení nemovitosti magistrátem, není Ústavní soud k projednání takového návrhu příslušný, neboť by se jednalo o jeho nepřípustný zásah do působnosti obce, jejíž výkon zákon svěřuje příslušnému orgánu obce. Ústavní soud není oprávněn nahradit zastupitelstvo, příp. jiný příslušný orgán obce, v jeho oprávnění rozhodnout o majetkoprávních úkonech - převodu nemovitostí do majetku obce. Takovýto postup by zároveň odporoval judikatuře Ústavního soudu, protože Ustavní soud při výkonu své kompetence musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, to znamená, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (y a y). Tím se stát zásadně liší od nestátních (soukromých) subjektů, pro něž platí opačná zásada, to znamená, že mohou činit vše, co není zákonem zakázáno, a nikdo není nucen činit, co zákon neukládá (y).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout dle jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Vzhledem k tomu Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k odstranění vad jeho podání, jejichž náprava by na uvedených závěrech Ústavního soudu nemohla nic změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2007

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj