Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 457/06

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 21. prosince 2006

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. D. Z. proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 4. 2006 sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a rozsudkům téhož soudu ze dne 22. 5. 2006 sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. , jimiž byl zamítnut návrh stěžovatelky jako soudem ustanovené opatrovnice na zaplacení odměny a hotových výdajů.

I. Rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 4. 2006 sp. zn. , , , , , , , , , , , a rozsudky téhož soudu ze dne 22. 5. 2006 sp. zn. , a v jejich výrocích pod bodem III. bylo porušeno základní právo stěžovatelky na legitimní očekávání ochrany majetku, garantované čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Shora označené rozsudky, každý ve výroku III., se proto zrušují.

Odůvodnění

I.

Včas zaslanými ústavními stížnostmi, splňujícími i další formální náležitosti předpokládané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatelka navrhla zrušení shora označených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen " "), neboť má za to, že jimi byl porušen a y a , , , a d. Stěžovatelka vyjádřila nesouhlas s výkladem ustanovení (dále jen "OSŘ") a provedeným a odkázala na řadu nálezů Ústavního soudu.

Usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006

sp. zn.

byla jednotlivá řízení o ústavních stížnostech proti shora uvedeným rozhodnutím obvodního soudu spojena ke společnému řízení pod

sp. zn.

.

Napadenými rozhodnutími obvodního soudu došlo v každé věci k zamítnutí návrhu na zaplacení odměny a hotových výdajů, které stěžovatelka uplatnila poté, co předtím byla tímto soudem ustanovena jako advokátka opatrovníkem žalovaných, kteří byli pro soud nezastižitelní ( ).

Nálezem Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2006

sp. zn.

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, nález č. 172) bylo vyhověno ústavní stížnosti stěžovatelky proti jiným rozsudkům obvodního soudu, v tomto nálezu označeným. Ústavní soud zde dospěl k závěru, že bylo porušeno základní právo stěžovatelky legitimně očekávat zmnožení vlastního majetku plněním ze strany státu. Ve věcech projednávaných pod

sp. zn.

se jedná v podstatě o skutkově a právně identické věci jako ve výše označeném nálezu

sp. zn.

a Ústavní soud nemá důvod se od závěrů obsažených v uvedeném nálezu odchýlit. Bylo by proto také zcela nadbytečné, aby Ústavní soud podrobně opakoval argumentaci stěžovatelky na jedné straně a odůvodnění rozhodnutí obvodního soudu na straně druhé, stejně jako své závěry v citovaném nálezu obsažené. Z uvedeného důvodu Ústavní soud ani nevyžadoval vyjádření obvodního soudu jako účastníka řízení. Pro přehlednost tedy postačí shrnout nejdůležitější aspekty daného případu a stěžejní závěry, ke kterým Ústavní soud v této věci dospěl.

Z označených rozsudků obvodního soudu Ústavní soud zjistil, že návrhy stěžovatelky jako soudem ustanoveného opatrovníka žalovaných na zaplacení odměny a hotových výdajů byly zamítnuty. Obecný soud nepovažoval výkon funkce opatrovníka ustanoveného podle za výkon advokacie.

II.

Ústavní soud v první řadě konstatuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y). Není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. K zásahu je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy obecné soudy svými rozhodnutími poruší ústavně zaručená základní práva a svobody jednotlivce mj. tím, že při interpretaci podústavního práva zcela přehlédnou základní práva některého z účastníků sporu, kterým jsou povinny podle y poskytnout adekvátní ochranu. V daném případě Ústavní soud zkoumal, zda označená rozhodnutí nezasahují do základního práva stěžovatelky garantovaného Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), tj. do základního práva na legitimní očekávání ochrany majetku.

III.

Až do přijetí novely provedené , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, nezmiňovalo ustanovení , týkající se placení nákladů řízení, funkci opatrovníka vykonávanou advokátem. Od 1. 8. 2005, tj. od účinnosti zmíněné novely , do 31. 3. 2006, tj. do další novely ustanovení provedené , kterým se mění , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl povinen platit advokátovi, který byl ustanoven jako opatrovník, hotové výdaje a odměnu za zastupování stát.

V době, kdy byla stěžovatelka ustanovena opatrovníkem, platila právní úprava, z níž vyplývala povinnost státu platit jí odměnu a hotové výdaje spojené s výkonem funkce opatrovníka. V době rozhodování soudu o stěžovatelčině nároku, tj. dne 27. 4. 2006 a dne 22. 5. 2006, stát již tuto povinnost zákonem výslovně danou neměl, s čímž se obecný soud v odůvodnění svých rozhodnutí nevypořádal.

Nechala-li se stěžovatelka jako advokátka ustanovit opatrovníkem ve větším množství případů, je nepochybné, že počítala s tím, že jí v souladu s tehdy platnou právní úpravou stát zaplatí hotové výdaje a odměnu. Pokud podle s účinností od 1. 4. 2006 stát již tuto povinnost neměl, nelze tuto úpravu uplatnit tam, kde byl advokát ustanoven opatrovníkem podle úpravy předchozí (tj. případ stěžovatelky), neboť v opačném případě by bylo porušeno jeho základní právo legitimně očekávat zmnožení vlastního majetku plněním ze strany státu.

Vedle výše uvedené ústavněprávní argumentace lze v daném případě aplikovat i argumentaci v rovině podústavního práva. stanovením povinnosti státu platit odměnu a výdaje opatrovníkovi ustanovenému z řad advokátů vytvořil novelou procesního kodexu hmotněprávní titul, o nějž stěžovatelka opírá své nároky. Byl-li tento právní titul s účinností od 1. 4. 2006 zrušen, bylo přesto v době rozhodování soudu třeba aplikovat tu právní úpravu, která platila v době vzniku právního vztahu mezi stěžovatelkou a státem, a to z důvodu obecně uznávaného zákazu účinků tzv. pravé retroaktivity (viz také judikatura Ústavního soudu, nález

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, nález č. 13, str. 87, vyhlášen pod č. 63/1997 Sb., nebo nález

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 35, nález č. 174, str. 331).

Ústavní soud z výše uvedených důvodů pro porušení Dodatkového protokolu k Úmluvě ústavním stížnostem vyhověl podle ustanovení a napadená rozhodnutí po provedeném řízení bez nařízení ústního jednání se souhlasem účastníků ( ) podle ustanovení , odst. 3 písm. a) zrušil.