Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 735/06

Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Ing. P. Ch., zastoupeného Mgr. Radkem Paštikou, advokátem se sídlem Praha, Karlovo nám. 28, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 2006, č.j. -507, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2005, č.j. -469, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 11. 2006 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi byla porušena jeho základní práva zakotvená v , odst. 3, , , , , a v d (dále jen "") a dále v , , Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a v Dodatkového protokolu č. 7 k Úmluvě.

Nejvyšší soud odmítl napadeným usnesením dovolání stěžovatele z toho důvodu, že ze zákona není dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí soudu I. stupně a věc vrácena k dalšímu řízení.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání. Ústavní stížnost je podle ust. oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ust. téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Naplnění podmínky přípustnosti ústavní stížnosti má svou formální a materiální složku. Ve formálním smyslu musí stěžovatel vyčerpat poslední prostředek, proti kterému se již nelze bránit žádným, řádným ani mimořádným, opravným prostředkem. V tomto ohledu by tedy stěžovatelův návrh byl přípustný. Materiální stránka ovšem vyžaduje, aby se z hlediska celého řízení v dané věci jednalo o poslední rozhodnutí, které vylučuje dosažení nápravy před obecnými soudy. Ústavní soudnictví je totiž postaveno mimo jiné na zásadě subsidiarity. To znamená, že Ústavní soud neslouží jako další instance v soustavě obecných soudů. Jeho úlohou je ochrana ústavnosti. Do činnosti obecných soudů zasahuje výjimečně a pouze za podmínky, že byla porušena základní práva účastníka řízení a zároveň nápravy již nelze dosáhnout jinak. Z tohoto pohledu je tedy stěžovatelem podaný návrh nepřípustný, neboť ve věci bude znovu rozhodovat soud I. stupně, proti jehož rozhodnutí bude mít stěžovatel znovu možnost se bránit řádným opravným prostředkem. Závěrem Ústavní soud dodává, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu je zcela v souladu se zákonem. Za dané situace neměl Nejvyšší soud jinou možnost, než dovolání stěžovatele odmítnout, neboť je ze zákona nepřípustné. Pokud stěžovatel s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, vyjadřuje nesouhlas s , nikoli s rozhodováním Nejvyššího soudu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soud nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2006

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka