Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 750/06

Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Mgr. D. J., zastoupené Mgr. Tomášem Kalabusem, advokátem se sídlem Millenium Center, Brno, Hybešova 42, proti exekučnímu příkazu soudního exekutora JUDr. Josefa Potočka ze dne 8. 11. 2006, č.j. 071 EX 598/06-17/Ku, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím byla porušena její základní práva zakotvená v y ČR a dále v a d.

Napadeným rozhodnutím se přikazuje provést exekuci prodejem nemovitostí, které jsou dle výpisu z katastru nemovitostí ve výlučném vlastnictví stěžovatelky. Jako povinný je označen bývalý manžel stěžovatelky a z exekučního příkazu vyplývá, že se exekutor domnívá, že předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění manželů povinného a stěžovatelky. Jejich manželství však bylo před více než třemi lety rozvedeno. Zároveň nebylo prokázáno, že by na ni přešla povinnost podle § 36 odst. 3 exekučního řádu. Z těchto důvodů se tedy stěžovatelka brání proti provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí a navrhuje, aby Ústavní soud napadený příkaz zrušil. Zároveň stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného příkazu.

Ústavní stížnost je podle ust. oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ust. téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ústavní soudnictví je mimo jiné postaveno na principu subsidiarity, který vyžaduje, aby stěžovatel nejprve využil všechny možnosti, které mu k ochraně jeho práv zákon nabízí v řízení před obecnými soudy, teprve po jejich vyčerpání se obracel na Ústavní soud a to pouze pokud má za to, že postupem obecných soudů bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod. Stěžovatelka se rozhodla svou situaci řešit prostřednictvím ústavní stížnosti, aniž by využila procesních prostředků, které upravuje , konkrétně ust. , který zakotvuje možnost uplatnit svá práva návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí. Ustanovení exekučního řádu přitom stanoví, že pro exekuční řízení se přiměřeně použijí ustanovení . Takto zvoleným postupem se stěžovatelce nepodařilo naplnit podmínky pro přípustnost ústavní stížnosti.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soud nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle . V souvislosti s odmítnutím ústavní stížnosti jako nepřípustné nebylo možné vyhovět ani návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2006

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka