Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 550/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti pprap. PČR D. P., zastoupeného JUDr. Jiřím Sehnalem, advokátem se sídlem v Kolíně IV, Politických vězňů 27, proti postupu Okresního soudu v Kolíně při hlavním líčení konaném dne 25. 5. 2006, sp. zn. , takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že "1. odmítnutím návrhu stěžovatele pprap. PČR D. P. na odročení hlavního líčení nařízeného ve věci sp.zn. na 25. 5. 2006 a následným zahájením hlavního líčení a jeho pokračováním i v nepřítomnosti stěžovatele (bylo porušeno) zaručené právo stěžovatele na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, které je zaručené ustanovením článku 38 odst. 2d. 2. Okresnímu soudu v Kolíně se přikazuje obnovit stav před porušením práv stěžovatele, a to novým zahájením a provedením hlavního líčení ve věci sp. zn. ."

V jednotlivostech stěžovatel uvedl, že navrhoval odročení hlavního líčení z důvodu, že byl po noční službě policejního inspektora, ze služby přijel rovnou k hlavnímu líčení a cítil se být unaven a nemocen; soud však jeho návrhu nevyhověl. S ohledem na svůj špatný zdravotní stav musel po svém výslechu opustit jednací místnost a vyhledat lékařskou pomoc. Ošetřující lékařka jej následně shledala práce neschopným. Stěžovatel současně uvedl, že určenou noční službu nebylo možné vyměnit.

Ústavní soud se vždy musí nejprve zabývat otázkou, zda jsou splněny veškeré formální náležitosti a předpoklady, požadované , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), aby návrh na zahájení řízení mohl být považován za kvalifikovaně a řádně podanou ústavní stížnost, způsobilou meritorního projednání.

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Ústavní stížnost je podle nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Vyznačuje se tedy mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu (v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti).

Požadavek vyčerpat "všechny procesní prostředky" ve smyslu není splněn již tím, že řízení o těchto prostředcích je zahájeno; zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které obecně skýtá o nich dosud probíhající řízení; tím spíše to logicky platí už o vlastním řízení, jež je dosud vedeno před soudem prvního stupně.

Úkolem Ústavního soudu není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů - v dosud neskončeném řízení - spočívající většinou v oblasti jednoduchého práva, nýbrž je zásadně povolán, z hlediska komplexního, po pravomocném ukončení věci a za zákonem stanovených předpokladů, k posouzení, zda řízení a jeho výsledek obstojí i v rovině ústavněprávní. Každý jiný postup by nepřípustně rozšiřoval kompetence Ústavního soudu a ve svém důsledku z něj činil další soudní instanci, mimořádnou tím, že by byla způsobilá zasáhnout do řízení ještě probíhajícího.

Posouzení, zda soudem prvního stupně zvolený postup, který stěžovatel popsal v ústavní stížnosti, je procesně vadný (tj. vadný již z pohledu podústavního práva), je především úkolem v dalších stadiích řízení před obecnými soudy včetně stadií opravných prostředků, jež jsou stěžovateli k dispozici, a v těchto opravných prostředcích bude mít stěžovatel příležitost dotčenou námitku řádně uplatnit. Důsledkem vyloženého principu subsidiarity ústavněprávního přezkumu pak je, že teprve poté se může otevřít prostor pro případnou intervenci Ústavního soudu.

Řečenému odpovídá, že ústavní stížnost bylo nutno jako návrh nepřípustný podle ustanovení odmítnout.

Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2006

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj