Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 695/06

Ústavní soud rozhodl dne 4. prosince 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě, složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele MUDr. J. K., zastoupeného JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem 602 00 Brno, Bašty 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. července 2006 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označeného usnesení, odůvodnil ústavní stížnost tím, že rozhodnutím, jímž nebyl uznán dědicem zemřelé L. Š., se cítí dotčen v právech zakotvených v , 2, a d. Uvedl, že jmenovaná zůstavitelka byla jeho sestřenicí a pokud soudy konstatovaly, že není oprávněn dědit z titulu pokrevního příbuzenství ve smyslu ustanovení občanského zákona, měly s ohledem na y základních práv vzít zřetel na to, že do vlastnictví státu, jemuž dědictví připadlo, se dostanou věci ryze soukromého charakteru, mající význam pro jeho rodinu. Proto měl být vzat zřetel na a příslušnou prováděcí vyhlášku, kde je mj. uložena povinnost přezkoumat, zda věci nabyté z odúmrtí nemohou sloužit k plnění úkolů státních organizací nebo jinak pro potřeby státu, a pokud se nejedná o takový majetek, pak předpis umožňuje převést jej mimo státní vlastnictví.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li návrh zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí Městského soudu v Brně a shodně s provedenými důkazy, s obsahem § 474 a § 475 občanského zákona a závěry učiněnými Městským soudem v Brně v usnesení ze dne 18. 4. 2005 č. j. -67 opodstatněně konstatoval, že stěžovatel není dědicem ze zákona po zemřelé L. Š., když se jmenovanou před její smrtí nežil ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku. Je třeba dodat, že stěžovatel v ústavní stížnosti ani netvrdí nesprávnost závěrů týkajících se případného vedení společné domácnosti se zůstavitelkou, dovolává se však jejich příbuzenského vztahu, tj. vztahu bratrance a sestřenice - jeho existence však dle příslušných ustanovení občanského zákona nezakládá dědický titul. Pokud stěžovatel ve svém návrhu označuje současnou právní úpravu dědění za nesprávnou a "dává soudu na zvážení, zda řízení přeruší a podá návrh plénu na zrušení těchto ustanovení", pak s ohledem na odmítnutí návrhu jako zjevně neopodstatněného a obsah , ve znění pozdějších předpisů, důvod pro zahájení řízení o zrušení zákona či jeho části není dán. Konečně ze stěžovatelem tvrzené potřeby rozšíření dědických titulů ve stávajících ustanoveních občanského zákona úvahu o zrušení těch, které dědické tituly vypočítávají a které se ani stěžovatele - jako bratrance zemřelé zůstavitelky nedotýkaly, nelze považovat za reálnou. K poukazu na a jeho prováděcí vyhlášku lze dodat, že ten není k rozhodování o dědické způsobilosti stěžovatele aplikovatelný - jde o zákon o majetku České republiky, jejím zastupování v právních vztazích, obsahuje mj. i zásady pro nakládání s takovým majetkem, což se nepochybně vztahuje i k majetku získanému dle občanského zákona v řízení o dědictví, jehož žádný dědic nenabude.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. prosince 2006