Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 636/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. C., Dr., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Ajmem, advokátem se sídlem Teplice, Josefská 10, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 6. 2006, č.j. -66, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivou odměnu za práci zakotvené v d.

Napadeným usnesením rozhodl odvolací soud o odvolání stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Teplicích, kterým mu byla jako ustanovenému zástupci účastníka řízení určena výše odměny. Odvolací soud předcházející rozhodnutí změnil, ovšem jen v tom smyslu, že odměnu navýšil o daň z přidané hodnoty, neboť stěžovatel doložil, že je jejím plátcem.

Stěžovatel nesouhlasí s postupem soudu, který aplikoval ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), namísto , ve znění pozdějších předpisů, která dle názoru stěžovatele na jeho situaci dopadá. V konečném důsledku to podle stěžovatele vedlo k nesprávnému stanovení nižší odměny za zastupování a tudíž k porušení práva na spravedlivou odměnu za práci. Stěžovatel uvádí, že napadené rozhodnutí je v rozporu se závazky České republiky z mezinárodních smluv, zejména s Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ve své ústavní stížnosti dovozuje, že při určení odměny ustanoveného advokáta jako součásti nákladů řízení je třeba vyjít z ust. a , přičemž postupem, který zvolily obecné soudy vznikne situace, kdy neúspěšný účastník bude státu platit jinou částku, než by stát zaplatil ustanovenému advokátu úspěšné strany. Stěžovatel má tedy za to, že hodnota stejného advokátova výkonu je soudem oceněna jinak ve vztahu k účastníku řízení a jinak ve vztahu k státu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Shodnou problematiku zpracovává např. nález Ústavního soudu ve věci sp.zn.

. Ústavní soud zde vyložil, že je třeba si předně uvědomit, že odměna advokáta v soudním řízení a náhrada nákladů řízení jsou dva odlišné právní instituty. Odměna advokáta (za poskytnutí právních služeb) jako jedna ze složek nákladů řízení může být smluvní nebo mimosmluvní. Pokud se odměna advokáta neřídí jeho smlouvou s klientem, řídí se ustanovením advokátního tarifu ( advokátního tarifu). Na druhé straně, pokud soud přiznává advokátovu klientovi jako účastníku řízení právo na náhradu nákladů proti jinému účastníku řízení, soud stanovuje výši odměny advokáta zásadně podle - podle věty první při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (podobně i ustanovení ).

Je-li účastníku řízení ustanoven zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Stát se v takovém případě de facto ocitá v roli advokátova klienta, a tudíž i jejich vzájemný vztah je nutno posuzovat podle příslušných ustanovení advokátního tarifu, což je i výslovně uvedeno (s odkazem na větu prvou advokátního tarifu) v advokátního tarifu, protože , jakožto zvláštní právní předpis, odměnu ustanovenému advokátu neurčuje. Ustanovenému advokátu proto přísluší odměna vypočtená dle příslušných ustanovení podle advokátního tarifu a jiný postup v takovém případě nelze považovat za správný a spravedlivý.

Čtvrtý senát Ústavního soudu nemá důvod, aby se od názoru prezentovaného v cit. nálezu odchyloval. Nezbývá tedy než konstatovat, že Krajský soud v Ústí nad Labem postupoval zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vzhledem k tomu Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu