Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 296/06

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. Z. Š., zastoupeného JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Praze, Blanická 28, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 3. 2. 2006, sp. zn. a Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 1. 7. 2005, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení a d, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými nebylo vyhověno jeho návrhu o zaplacení 486 400 Kč s příslušenstvím.

V ústavní stížnosti uvedl, že v souladu s poučením poskytnutým odvolacím soudem současně podal dovolání podle Ústavní soud na podatelně Nejvyššího soudu ověřil, že dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře skutečně bylo podáno, je vedeno pod sp. zn. a dosud o něm nebylo rozhodnuto.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl, neboť stěžovatel ve shodě s poučením odvolacího soudu (které nesměřovalo k přípustnosti dovolání dle ust. o.s.ř), podal proti rozhodnutí krajského soudu dovolání. Ústavní soud podotýká, že ve věci bylo několikrát rozhodováno (bylo vydáno již 9 rozsudků) a v této fázi řízení mu nepřísluší zabývat se otázkou přípustnosti dovolání (tj. zda důvodem změny rozhodnutí soudu prvého stupně byla vázanost rozhodnutím soudu, který jeho rozhodnutí zrušil).

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavním pořádkem zaručených základních práv či svobod, je její subsidiarita vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv. Subsidiarita ústavní stížnosti se odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti ( ). Vedle toho má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y ČR), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

Pokud by byla ústavní stížnost věcně posouzena před rozhodnutím Nejvyššího soudu o podaném dovolání, mohl by Ústavní soud nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Pokud by se naopak rozhodl vyčkávat na rozhodnutí dovolacího soudu, zbytečně by prodlužoval své řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání. V projednávané věci rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze předjímat a podání ústavní stížnosti je předčasné.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že odmítnutí ústavní stížnosti v této fázi řízení stěžovatele nikterak nepoškozuje, neboť v případě odmítnutí řádně podaného dovolání má stěžovatel možnost následně podat novou ústavní stížnost proti nyní napadeným rozhodnutím a rozhodnutí Nejvyššího soudu, v níž zohlední dosavadní průběh řízení včetně nynějšího stanoviska Ústavního soudu.

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný podle .

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2006

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj