Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 755/06

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 16. listopadu 2006, v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem 568 02 Moravská Třebová, Cihlářova 4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 9. 2006 č. j. -177 a Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 10. 2005 sp. zn. , takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v , a 4, a 37 odst. 3 d, dále v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v a y. Uvedl, že Krajský soud v Hradci Králové potvrdil výroky soudu I. stupně, kterými byla žaloba o částku 17.400,- Kč s příslušenstvím a o úrok z prodlení zamítnuta. Takové rozhodnutí učinil přes zásadně jiné právní hodnocení, než z jakého vycházel soud I. stupně, když v tomto směru šlo o právní závěr, týkající se faktického užívání stavby k bydlení a platnosti nájemní smlouvy. Proto se pro něj, jako žalobce, napadený rozsudek odvolacího soudu stal nepředvídatelným, stejně jako odůvodnění rozhodnutí nepřijatelné. Dále vyslovil přesvědčení, že soud I. stupně neprovedl všechny navržené a potřebné důkazy, nesprávně tak aplikoval ustanovení , rozhodnutí učinil v rozporu s jakož i s .

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Bylo zjištěno, že odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně na základě odvolání žalobce, které směřovalo proti výrokům, jimiž nebylo vyhověno jeho žalobě o 17.400,- Kč s příslušenstvím a žalobě o přiznání úroků z částky 26.160,- Kč, v tomto rozsahu rozhodnutí, včetně výroku o nákladech řízení mezi účastníky, jako věcně správná potvrdil, výrok o náhradě nákladů řízení státu změnil s tím, že o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. V předmětné věci byl uplatněn nárok na zvýšenou úhradu za užívání prostor v nemovitosti žalobce žalovanými, když za uvedené užívání tito platili sjednané nájemné ve výši 1.320,- Kč měsíčně, žalobce však poté požadoval 3.500,- Kč měsíčně, soud I. stupně na základě znaleckého posudku uznal za tržní nájemné částku 2.180,- Kč měsíčně a za žalované období (od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003) pak po odpočtu poskytnutého plnění uložil žalovaným povinnost zaplatit za 12 měsíců žalobci 8.760,- Kč s příslušenstvím. V částce 17.400,- Kč s příslušenstvím, jakož i v požadovaném 3 % úroku z 26.160,- Kč za dobu od 1. 1. 2004 do 11. 9. 2004, byla žaloba zamítnuta. Odvolací soud po doplnění dokazování opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho rozsudku uvedeno a jak výše konstatováno, se všemi odvolacími námitkami se zcela vypořádal. V odůvodnění rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč soubor místností, jež v nemovitosti žalobce (byť nekolaudované) žalovaní užívají a sestávající z kuchyně, 2 místností a příslušenství, je bytem, který tito užívají na základě platné nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou, jakož i se smluvní volností účastníků ohledně nájemného. Na uvedené odůvodnění lze v dalším odkázat s tím, že takové hodnocení smluv, uzavřených mezi účastníky dne 18. 10. 1998 a 16. 12. 2000 o užívání souboru místností k bydlení, nic nezměnilo na závěrech, na základě nichž soud I. stupně, označující sice předmětné smlouvy za neplatné, svými zamítavými výroky rozhodl o části žalobcem uplatněných tvrzených nároků.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti rozsudku soudu II. stupně odmítnut jako zjevně neopodstatněný a návrh brojící proti rozsudku soudu I. stupně pak jako nepřípustný [ , a odst. 6, , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2006