Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 738/06

Ústavní soud rozhodl dne 16. listopadu 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti JR Invest s. r. o., IČ: 49607324, se sídlem Českobratrská 18, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, právně zastoupené JUDr. Jaromírem Hanušem, advokátem AK se sídlem Kosmova 20/961, 702 40 Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2004 č. j. -58, a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 10. 2005 č. j. -72, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 26. 9. 2006, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2004 č. j. -58, jakož i usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 10. 2005 č. j. -72, a to pro porušení y ČR a dále a d (dále jen " ").

II.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Dle ust. jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

Dle ust. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu k podání ústavní stížnosti nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2004 č. j. -58 bylo jako opožděné odmítnuto odvolání žalované JR Invest s. r. o. (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2002 č. j. -35, kterým soud uložil žalované zaplatit žalobkyni Union bance, a. s. "v likvidaci" částku 2 554 766,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 102 192,- Kč. Dále bylo uvedeným usnesením Krajského soudu v Ostravě rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu odvolacího řízení. K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. 10. 2005 č. j. -72 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V uvedeném usnesení Vrchní soud v Olomouci účastníky řízení v souladu s příslušnými ustanoveními poučil, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci napadla žalovaná i přes výše uvedené poučení soudu dovoláním, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 4. 2006 č. j. -86 jako opožděné odmítl a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení. K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. 6. 2006 č. j. -97 usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2006 č. j. -86 potvrdil a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění svého usnesení se Vrchní soud v Olomouci zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání, tedy otázkou, zda poučení uvedené v dovoláním napadeném usnesení odvolacího soudu bylo správné, nebo zda bylo na místě použití ust. Odvolací soud dospěl k závěru, že poučení uvedené v potvrzujícím usnesení vrchního soudu, že dovolání proti tomuto usnesení není přípustné, je správné. Z tohoto důvodu podle odvolacího soudu nelze v posuzované věci aplikovat ust. , a protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu žalovaná podala po uplynutí dvouměsíční lhůty podle , podala je opožděně. Z tohoto důvodu je odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo opožděně podané dovolání žalované odmítnuto, věcně správné a proto bylo odvolacím soudem potvrzeno.

Stěžovatelka napadla ústavní stížností usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 2004 č. j. -58 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 10. 2005 č. j. -72 a domáhala se zrušení těchto rozhodnutí s poukazem porušení y ČR a dále a y.

Posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytoval, bylo v předmětné věci odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. 10. 2005 č. j. -72. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak začala běžet od doručení tohoto rozhodnutí. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že výše uvedené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 10. 2005 č. j. -72 bylo právnímu zástupci stěžovatelky JUDr. Richardu Mencnerovi doručeno dne 7. 11. 2005 (č. l. 72 spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ). Z uvedeného vyplývá, že ústavní stížnost, která byla předána k poštovní přepravě dne 24. 9. 2006, byla podána opožděně.

Dle ust. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Při shrnutí výše uvedeného soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2006

JUDr. Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj