Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 384/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele M. R., právně zastoupeného Mgr. Václavem Vlkem, Sokolovská 22, Praha - Karlín, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č.j. -210, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2005, č.j. -242, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 4. 7. 2005 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č.j. -210, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2005, č.j. -242.

Výše uvedenými rozsudky mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována d (dále jen " ").

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

V právní věci, sp. zn. , se žalobci JUDr. V. K. a JUDr. F. N. žalobou ze dne 21. 1. 1997 domáhali na stěžovateli a společnosti La & Ro, s.r.o., zaplacení celkové částky 1.710.730,- Kč s příslušenstvím.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Směřuje-li stěžovatel svůj návrh proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2005, č.j. -242, je třeba předmětnou ústavní stížnost v odpovídajícím rozsahu odmítnout v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 písm. a), neboť tato je zjevně neopodstatněná. Nejvyšší soud se v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal se všemi důvody pro něž nelze hledět na dovolání jako na přípustné a tudíž mu v tomto směru není čeho vytknout.

Podáním dovolání se stěžovatel pokusil o využití mimořádného opravného prostředku, jehož přípustnost však v daném případě nelze ze zákona dovodit. Z toho důvodu je pak nutno na předmětnou ústavní stížnost hledět, ve vztahu k odpovídající části napadeného rozsudku Městského soudu v Praze, jako na opožděnou. Rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 15. 10. 2004, přičemž návrh ústavní stížnosti byl předán k přepravě teprve dne 1. 7. 2005. Z uvedeného je zřejmé, že ve vztahu k rozsudku Městského soudu v Praze nebyla zachována zákonná 60denní lhůta od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, jež zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků odmítnout dílem pro neopodstatněnost [ ] a dílem pro opožděnost [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. října 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu