Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 534/06

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. M. P., zastoupeným Mgr. Vladimírem Hyským, advokátem, se sídlem AK v Praze 1, Revoluční 13, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2005 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 3. srpna 2006 a doručenou Ústavnímu soudu dne 4. srpna 2006, stěžovatel navrhl zrušení výše citovaného rozhodnutí, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. prosince 2004 ( -29), jímž byla zamítnuta žaloba o popření otcovství stěžovatele k nezletilé Lence (jedná se o pseudonym) a nezletilému Martinovi (jedná se o pseudonym).

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyslovil přesvědčení, že napadeným rozhodnutím byl nezákonně zkrácen na svých právech na spravedlivý proces, když v řízení nebylo provedeno stěžovatelem navrhované dokazování. Skutkový stav tak zůstal nezjištěn

a v důsledku toho došlo i k nesprávnému právnímu hodnocení věci. Stěžovatel namítal, že ustanovení , o rodině, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví podmínky pro zahájení řízení, je ve vztahu k mužům diskriminační a odporuje d (dále jen " "). V řízení před obecnými soudy bylo dle názoru stěžovatele porušeno i právo dítěte znát své biologické rodiče garantované Úmluvy o právech dítěte.

Podle přesvědčení stěžovatele bylo citovaným rozhodnutím zcela nepřípustně zasaženo do jeho ústavně zaručených práv a svobod, a to především do základního práva zaručeného , y ve spojení s , a y. Vzhledem k tomuto pochybení stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")] a dospěl k závěru, že tomu tak není, že ústavní stížnost je v dané věci opožděná.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje ( ); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je rozsudek odvolacího soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku odvolacího soudu dne 29. června 2005 ( al. 1 ) a skončila dnem 29. srpna 2005. Byla-li však ústavní stížnost podána dne 22. května 2006 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná. Na této skutečnosti nic nemůže změnit ani to, že stěžovatel podal v zákonné lhůtě dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, které bylo odmítnuto usnesením ze dne 25. dubna 2006 ( -63) jako nepřípustné.

Vycházeje ze skutečností vpředu zjištěných, posoudil Ústavní soud stěžovatelovu ústavní stížnost jako opožděnou, neboť zákonem stanovenou lhůtu k podání ústavní stížnosti ( ) nelze za daných okolností odvíjet od doručení odmítavého rozhodnutí dovolacího soudu. Dovolací soud se věcí stěžovatele z důvodu uvedených v ustanovení věty první a odmítl meritorně zabývat, neboť uplatnění mimořádných opravných prostředků v rodinných věcech je ex lege vyloučeno.

Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [ písm. d) y], k nápravě nemůže však dojít, pokud nejsou splněny podmínky stanovené .

V této souvislosti Ústavní soud, který není z vyložených důvodů jakkoli oprávněn posuzovat věcnou opodstatněnost návrhu stěžovatele, připomíná, že jako orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti ( y ČR) přirozeně vychází

a je povinen při výkonu své jurisdikce důsledně vycházet z principu, že co do případů, mezí a způsobů může uplatňovat státní moc jen v zákonném rámci stanoveném , y ČR, y, ve spojení s y ČR, což je v právním státě podmínka sine qua non pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.

Z důvodů takto vyložených byla ústavní stížnost stěžovatele posouzena jako opožděná ( ); o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [ ], jak ze znělky tohoto usnesení je zřejmé.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 2. října 2006

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj