Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 570/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti V. V., zast. JUDr. Jitkou Třeštílkovou, advokátkou, Velké nám. 45, Strakonice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.9.2004, č.j. -118, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka v návrhu na zahájení řízení ze dne 16.8.2006, předanému k poštovní přepravě 18.8.2006, napadla v záhlaví specifikovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud"). Uvedla, že rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích (dále jen "okresní soud") ze dne 9.3.2004, č.j. -91, byla zamítnuta její žaloba, kterou se domáhala ochrany svého vlastnického práva vůči nedůvodným zásahům. Proti tomuto rozsudku podala odvolání, přičemž napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto tak, že se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala dovolání, Nejvyšší soud pak svým rozsudkem ze dne 27.4.2006, čj. -138, dovolání zamítl. Podle jejího názoru bylo rozhodnutím krajského soudu, který potvrdil rozsudek okresního soudu, resp. oběma těmito soudy, porušeno právo na soudní ochranu zakotvené v d (dále jen "") a právo na spravedlivý proces zakotvené v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a zejména pak flagrantním způsobem bylo zasaženo do jejího práva na vlastnictví a zásadním způsobem je omezováno její vlastnické právo, což je nepochybně v rozporu s y.

Z předložených listinných podkladů Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek krajského soudu nabyl právní moci 26.10.2004.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. a y) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. ).

Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatele bylo dovolání, které Nejvyšší soud shledal přípustným. Jestliže stěžovatelka ústavní stížností brojí proti rozsudku krajského soudu, počala běžet lhůta k podání ústavní stížnost dnem následujícím po doručení tohoto rozsudku, nikoliv dnem určeným podle doručení rozsudku Nejvyššího soudu, je tedy zřejmé, že ke dni podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě tato lhůta uplynula. Ustanovení nelze v tomto případě aplikovat, proto - jak plyne z uvedeného - Nejvyšší soud stěžovatelčino dovolání neodmítl jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2006

Ivana Janů

soudce zpravodaj