Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 398/06

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. září 2006, v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele Ing. K. S., zastoupeného JUDr. Doubravkou Řehouškovou, advokátkou se sídlem 370 01 České Budějovice, Karla IV. č. 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2006 č. j. -48, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 8. 2004 č. j. -28 a Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 19. 3. 2004 č. j. -18, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v a d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na obsah usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci, kterým byla odmítnuta žaloba (ze dne 4. 12. 2003, ve znění ze dne 20. 2. 2004), podaná ve věci navrácení nemovitostí dle , na obsah rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, potvrzující toto usnesení soudu I. stupně, dále pak na usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo jeho dovolání zamítnuto, a vyslovil přesvědčení, že postupem soudů došlo k porušení práva na soudní ochranu a na spravedlivý proces. Současně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003 č. j. -20, kterým byla sice jeho žaloba ze dne 23. 9. 2002 o přezkoumání rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, zamítnuta, v odůvodnění usnesení byl však poučen o možnosti novou žalobu u obecného soudu podat. Nutno dodat, že z obsahu výše citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu bylo zjištěno, že v předmětné věci před podáním žaloby, o které Nejvyšší správní soud jednal, rozhodoval Okresní úřad v Jindřichově Hradci dne 9. 5. 2002 pod č. j. PÚ 1499/02 PX-KRZ353 a Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový úřad pak dne 17. 7. 2002 pod č. j. 22621/02-5010, když těmito rozhodnutími nebyla povolena obnova řízení ve věci pravomocně skončené dne 7. 3. 1996.

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Dovolací soud přezkoumal usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích v souladu s až 3 a opodstatněně je shledal správným, když jím bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně o odmítnutí žaloby dle , směřující proti rozhodnutím správního orgánu, která nabyla právní moci již v roce 1995 a 1996, tedy žaloby podané po lhůtě, stanovené . Ve svém rozhodnutí se vypořádal i s námitkami stěžovatele, vztahujícími se k obsahu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003 č. j. -20, na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu lze v dalším odkázat.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Pro výše uvedené a zjištění, že návrh stěžovatele je návrhem zjevně neopodstatněným, bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2006