Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 658/06

Ústavní soud rozhodl dne 21. září 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele A. A., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem se sídlem 301 33 Plzeň, Plynární 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 7. 2006 sp. zn. a Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 3. 7. 2006 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno jeho žádosti o propuštění z vazby. Poukázal na postup krajské státní zástupkyně, na usnesení odvolacího soudu, v němž odůvodnění výroku o zamítnutí stížnosti proti nevyhovění jeho žádosti o ukončení vazby neobsahuje konkrétní skutečnosti a opírá se pouze o odkazy na usnesení soudu I. stupně, jež vycházelo výlučně z tvrzení krajské státní zástupkyně. To se mj. týká jeho identity, přičemž však nebylo, dle jeho přesvědčení, doloženo. Na postup státní zástupkyně si stěžoval, její pochybení byla vrchním státním zastupitelstvím zjištěna. Z uvedených důvodů se cítí dotčen v právu na spravedlivý proces a v právu zakotveném v d, dle něhož jsou si účastníci v řízení rovni.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jí základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Plzni na základě stížnosti obviněného přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu, a opodstatněně konstatoval, že důvody pro trvání vazby, tj. důvody uvedené v § 67 písm. a), c) tr. řádu, byly Okresním soudem Plzeň-jih zjištěny a tedy dány. Jmenovaný soud ve věci stěžovatele, stíhaného pro pokračující trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, v odůvodnění svého usnesení vyčerpávajícím způsobem vyložil, jakých jednání se měl obviněný dopustit a pro jaká zjištění je dán nadále důvod k vazbě dle § 67 písm. a) a písm. c) trestního řádu. Pokud jde o nezbytnost vazby pro důvodnou obavu, že obviněný se bude skrývat nebo uprchne, lze poukázat mj. na jeho zjištěný pobyt v různých státech, na se stíhanými činy spojené kontakty s osobami žijícími mimo Českou republiku, jakož i na existenci poznatků o tom, že obviněný měnil identitu - sám konečně potvrzuje, že se prokazoval doklady na jméno D. M.. Pokud jde o vazební důvod dle písm. c) citovaného ustanovení trestního řádu, odvolací soud navíc zjistil, že dne 4. 7. 2006 bylo zahájeno dle § 160 odst. 1, 5 tr. řádu trestní stíhání obviněného pro stejně kvalifikovaný trestný čin, pro který je stíhán i v předmětné věci. Pro konstatování této skutečnosti v rozhodnutí ze dne 24. 7. 2006 není podstatné, zda obviněný v době rozhodnutí odvolacího soudu již obdržel usnesení o zahájení trestního stíhání, o němž příslušný orgán rozhodl dle § 160 odst. 1 tr. řádu. Nutno dodat, že na zjištěné opodstatněnosti rozhodnutí soudů nic nemění ani stěžovatelem předložené sdělení Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 8. 8. 2006 sp. zn. 1 VZT 442/2006-98, z něhož vyplývá, že se státní zástupkyně dopustila při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci obviněného pochybení, jež jí byla vytknuta.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2006