Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 561/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. P., zast. JUDr. Ladislavem Eretem, advokátem, sídlem Voráčovská 14, Praha 4, proti průtahům v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. a před Městským soudem v Praze pod sp.zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 17.8.2006 domáhá vydání nálezu, jímž by bylo rozhodnuto o tom, že postupem v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp.zn. a před Městským soudem v Praze pod sp.zn. bylo porušeno jeho právo na to, aby jeho záležitosti byla nezávislým a nestranným soudem rozhodnuta v přiměřené době bez zbytečných průtahů, že postupem Městského soudu v Praze bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce, a soudům bylo uloženo projednat věc v nejkratší možné době bez zbytečných průtahů ve složení senátu původně určeného k projednání věci sp.zn. návrhu na zahájení řízení uvedl, že se domáhá náhrady škody způsobené třemi žalovanými na stavbě jeho rodinného domu, avšak do dnešního dne spor nebyl pravomocně ukončen; prvoinstanční rozsudek byl poprvé vydán dne 23.11.2005 a v současné době probíhá odvolací řízení, které je dle jeho názoru opět nedůvodně a záměrně protahováno. Poukázal na průtahy, které v řízení před soudem I. stupně byly po celou dobu řízení a toto řízení se z důvodů bezdůvodného odročování na neurčito a na vzdálené termíny protáhlo na dobu přesahující 6 let. Odvolacímu soudu vytýká, že se místo toho, aby se zabýval výhradami účastníků vůči rozsudku, svolal ústní jednání na den 28.6.2006 a při něm odročil odvolací řízení na neurčito s tím, že uloží účastníkům doplnit skutková tvrzení, což do dne podání ústavní stížnost neučinil, ačkoliv uběhly již téměř 2 měsíce. Též poukázal na to, že pro řízení před odvolacím soudem byla původně dle rozvrhu práce určena předsedkyně senátu JUDr. Eva Keményová, které také svolala a nařídila ústní jednání, avšak tato senátu dne 28.6.2006 nepředsedala ani nebyla jeho členkou a senát zasedal v jiném složení.

Ústavní soud požádal stěžovatele o sdělení, zda využil všechny procesní prostředky k ochraně jeho práv a zda postupoval podle ustanovení Stěžovatel informoval, že prostředky zakotvené v uvedeném ustanovení nevyužil, protože tento postup by byl neefektivní, s ohledem na popsané průtahy řízení, v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 7.3.2005, sp.zn.

. Dále doplnil ústavní stížnost o konstatování, že je občanem Spolkové republiky Německo a je v důsledku úrazu nevidomý, což jej, byť má zajištěnu právní pomoc, handicapuje zejména v možnosti podrobně se seznámit s rozsáhlým písemným materiálem a dokumentací a možností kdykoliv zaujmout bezprostředně stanovisko.

Před meritorním projednáním ústavní stížnosti je fundamentální povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny formální náležitosti a podmínky její přípustnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ). Přitom je třeba respektovat, že ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí i mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. ). V souladu s je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (72 odst. 4). Specifičnost ústavní stížnosti se projevuje, kromě jiného, zejména v tom, že k jejímu podání může zásadně dojít až subsidiárně, tedy až po vyčerpání všech jiných prostředků způsobilých zajistit ochranu subjektivního práva.

K posuzovanému případu, pokud stěžovatel namítá neodůvodněné průtahy v řízení, Ústavní soud uvádí, že ve své rozhodovací činnosti původně nevyžadoval vyčerpání tzv. hierarchické stížnosti, tj. stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, před podáním ústavní stížnosti, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení (srov. např. rozhodnutí ve věcech

sp. zn.

,

). Novelou , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) provedenou byl do právního řádu České republiky včleněn s účinností od 1.7.2004 nový institut - tzv. návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( zákona o soudech a soudcích). S ohledem na tuto snahu zákonodárce zavést do právního řádu nový efektivnější prostředek sloužící účastníkům řízení k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení též vyčerpání tohoto procesního prostředku v řízení před obecnými soudy (viz např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

). Jak vyplývá z reakce stěžovatele, resp. jeho právního zástupce, návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích, podán nebyl. Jestliže stěžovatel poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 7.3.2005, sp.zn.

, pak uniklo jeho pozornosti, že i tento nález je plně v souladu s právními závěry výše formulovanými, a že k vyhovění ústavní stížnosti došlo z důvodu jejího podání přede dnem nabytí účinnosti zmiňované novely.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem ohledně nevyčerpání návrhu podle byla ústavní stížnost soudcem zpravodajem, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. září 2006

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj