Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 551/06

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti F. Z., zastoupeného Mgr. Janem Rotreklem, advokátem Advokátní kanceláře v Brně, Ponávka 2, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení d, domáhá vydání rozhodnutí, kterým by Ústavní soud zakázal Městskému soudu v Brně pokračovat v porušování uvedeného práva a přikázal mu, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Stěžovatel je přesvědčen, že v soudním sporu, týkajícím se projednání sporné části dědictví, dochází k průtahům, přičemž nebylo ani vydáno rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o nesporné části pozůstalosti, o níž byla pořízena platná závěť. Průtahy v dědickém řízení je mu způsobována škoda, neboť nemůže nakládat s majetkem, který mu jako dědici náleží.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

Podle ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.

V projednávané věci je třeba za procesní prostředek, který zákon stěžovateli poskytuje, považovat postup dle ustanovení č. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), které bylo do citovaného zákona zakotveno novelou provedenou Právní řád tak s účinností od 1. července 2004 vymezuje novou úpravu stížnosti na průtahy v řízení, na níž nyní navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( cit.zákona). Právě využití postupu podle uvedeného ustanovení považuje Ústavní soud po 1. červenci 2004 za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti z pohledu ust. ve věcech návrhů směřujících proti průtahům v řízení před obecnými soudy (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

,

a další). V mezidobí pak byl tento prostředek doplněn komplementární úpravou obsaženou v novele , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která účastníkovi řízení umožňuje v případě průtahů v řízení požadovat po státu zaplacení vedle skutečně vzniklé škody i odškodnění za nemateriální újmu.

Z přiloženého spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel sice ve svém podání ze dne 26. 1. 2006 adresovaném Městskému soudu v Brně, v němž si stěžoval na problematické jednání s SBD Mír v Brně ohledně možnosti nahlédnout do spisu družstva, poukazoval i na průtahy v řízení, nicméně z ústavní stížnosti nevyplývá, že by učinil návrh ve smyslu ust. § 174a zákona o soudech a soudcích. (Na stížnost mu odpověděla místopředsedkyně soudu přípisem ze dne 22. 2. 2006, že ve věci nebyly shledány průtahy v řízení a soudnímu komisaři bylo uloženo podávat v dvouměsíčních intervalech zprávu o stavu řízení.)

Protože stěžovatel před podáním ústavní stížnosti uvedeného procesního prostředku ochrany práv před průtahy v řízení podle ust. zákona o soudech a soudcích nevyužil, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2006

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj