Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 148/06

Ústavní soud rozhodl dne 13. září 2006 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti J. S., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem, AK Bolzanova 1, 115 03 Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 11. 2005, č. j. -101, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2005, č. j. -131, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své včas podané ústavní stížnosti stěžovatel žádá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi měla být porušena řada ve stížnosti uvedených ustanovení d (dále jen " "), y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z obsahu ústavní stížnosti a z vyžádaného spisu Okresního soudu v Kladně, sp. zn. , zjistil Ústavní soud, že stěžovatel byl shledán vinným trestným činem krádeže a trestným činem neoprávněného držení platební karty, kterého se dopustil - zkráceně řečeno - tím, že rodičům své tehdejší družky odcizil platební kartu, jíž pak učinil několik výběrů finančních prostředků prostřednictvím bankomatu.

Stěžovatel poukazuje na fakt, že jeho tehdejší družka během přípravného řízení měnila svou výpověď (dle jeho názoru za účelem uniknout trestnímu stíhání) a současně také vypovídala rozdílně od svých rodičů. S ohledem na rozpory v její výpovědi bylo možno skutečný stav zjistit pouze vyžádáním záznamů z bezpečnostních kamer, které si však policie nevyžádala, přestože byly k dispozici po čtyřicet dnů. Soudy tedy vycházely z neúplně zjištěného skutkového stavu, stěžovatelova obhajoba nebyla vyvrácena žádným spolehlivým důkazem a řízení jako celek bylo determinováno toliko trestní minulostí stěžovatele.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelovy námitky nejsou ničím jiným než polemikou se závěry obecných soudů, které jsou v odůvodnění napadených rozhodnutí dostatečně vyloženy popisem logických úvah, kterými se soudy při hodnocení důkazů zaobíraly. Soudy náležitě osvětlily, proč při posuzování věrohodnosti svědků drobným nepřesnostem v jejich výpovědích nepřikládaly důležitost, stejně tak v dostatečném rozsahu osvětlily svůj přístup ke změnám výpovědi stěžovatelovy bývalé družky. Odvolací soud připustil, že orgány činné v přípravném řízení pochybily, když si nevyžádaly záznamy z kamer u jednotlivých bankomatů, čímž by odpadly jakékoli pochybnosti o osobě pachatele výše uvedených trestných činů, nicméně byl názoru, že ani absence tohoto důkazního prostředku nebrání kladnému rozhodnutí o stěžovatelově vině, přičemž tento názor adekvátním způsobem odůvodnil. Pod aspektem ochrany ústavnosti ( y), který výlučně zakládá důvod pro ingerenci Ústavního soudu do rozhodovací činnosti soudů obecných, neboť jen tyto soudy jsou povolány rozhodovat o vině a trestu ( y), nelze soudům, jejichž rozhodnutí byla ústavní stížnosti napadena, vytknout ničeho.

Ústavní soud podanou ústavní stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. září 2006

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu