Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 210/06

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. D., zast. JUDr. Alešem Vídeňským, advokátem, sídlem Sokolská tř. 22, Ostrava - Moravská Ostrava, proti průtahům v řízení vedeném u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 10.4.2006, doručenou Ústavnímu soudu následujícího dne, domáhá vydání nálezu, kterým by Ústavní soud konstatoval, že postupem Okresního soudu v Přerově ve věci sp.zn. a násl. postupem Krajského soudu v Ostravě ve věci a Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve věci došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva stanoveného v y základních a svobod, neboť jeho věc nebylo v tomto řízení projednána bez zbytečných průtahů. V návrhu na zahájení řízení uvedl, že řízení ve věci o vydání majetkového podílu bylo zahájeno dne 24.8.1998 a první rozsudek ve věci byl vynesen až 27.6.2001, tedy po bezmála více než sedmi letech (pozn. stěžovatel se pravděpodobně dopustil chyby v psaní u termínu zahájení řízení). Následující řízení, když o odvolání proti tomuto rozsudku bylo rozhodnuto Krajským soudem v Ostravě a následně po zrušení rozsudku Nejvyšším soudem bylo znovu jednáno a rozhodnuto Krajským soudem v Ostravě - pobočka v Olomouci, již nebyla tak zdlouhavá, nicméně ve svém souhrnu trvalo projednávání žaloby téměř 12 let.

Před meritorním projednáním ústavní stížnosti je fundamentální povinností Ústavního soudu zkoumat, zda jsou splněny formální náležitosti a podmínky její přípustnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ). Přitom je třeba respektovat, že ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí i mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. ). V souladu s je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (72 odst. 4). Specifičnost ústavní stížnosti se projevuje, kromě jiného, zejména v tom, že k jejímu podání může zásadně dojít až subsidiárně, tedy až po vyčerpání všech jiných prostředků způsobilých zajistit ochranu subjektivního práva.

K posuzovanému případu, pokud stěžovatel namítá neodůvodněné průtahy v řízení, Ústavní soud uvádí, že ve své rozhodovací činnosti původně nevyžadoval vyčerpání tzv. hierarchické stížnosti, tj. stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení, před podáním ústavní stížnosti, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení (srov. např. rozhodnutí ve věcech

sp. zn.

,

). Novelou , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) provedenou byl do právního řádu České republiky včleněn s účinností od 1.7.2004 nový institut - tzv. návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( zákona o soudech a soudcích). S ohledem na tuto snahu zákonodárce zavést do právního řádu nový efektivnější prostředek sloužící účastníkům řízení k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení též vyčerpání tohoto procesního prostředku v řízení před obecnými soudy (viz např. usnesení ve věcech

sp. zn.

,

sp. zn.

). Stěžovatel, prostřednictvím právního zástupce, na dotaz Ústavního soudu odpověděl, že návrh ve smyslu nepodal, řízení bylo zahájeno před účinnosti a má za to, že jeho právo vyplývá přímo z d; to, že ve věci byly průtahy, vyplývá již ze samotné délky soudního řízení.

Ústavní soud se, s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem, ztotožňuje s námitkou stěžovatele ohledně neúměrné délky soudního řízení. Pokud by do právního řádu nebyl inkorporován návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle zákona o soudech a soudcích, nelze vyloučit, že by Ústavní soud návrhu stěžovatele vyhověl. Avšak vzhledem ke zjištěným skutečnostem ohledně nevyčerpání návrhu podle byla ústavní stížnost soudcem zpravodajem, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2006

Ivana Janů,

soudce zpravodaj