Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 334/06

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. P., zastoupeného JUDr. Juliem Hercem, advokátem se sídlem Brno, Gorkého 51, proti nečinnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci dozoru nad výkonem trestu odnětí svobody, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 6. 2006 a doplněnou dne 2. 8. 2006, se stěžovatel s odkazem na porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud 1) zakázal Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze pokračovat v porušování základních práv stěžovatele a přikázal mu, aby obnovil stav před porušováním těchto práv tak, že po doručení písemného vyhotovení nálezu Ústavního soudu nařídí České republice, Vězeňské službě ČR - věznici Valdice, okamžité propuštění stěžovatele z výkonu trestu podle ustanovení , a 2) uložil České republice, aby za způsobenou nemateriální újmu, spojenou s nezákonným vězněním a průtahy, spojenými s projednáním jeho návrhu na vydání předběžného opatření u Okresního soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacímu, uhradila stěžovateli částku 1 000 000,-Kč.

Zásah orgánu veřejné moci stěžovatel spatřuje v omisivním jednání dozorového státního zástupce, který v rámci dozoru nad výkonem trestu odnětí svobody jej nepropustil z výkonu trestu, ačkoli je v něm držen nezákonně. Uvedenou nečinnost spatřuje v tom, že dozorový státní zástupce jeho stížnost neprojednal a pouze mu sdělil, že je ve výkonu trestu oprávněně, což dopisem ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 1 VDT 401/2006, potvrdil i jeho nadřízený orgán. Protože uvedená odpověď nemá formu usnesení, je dle stěžovatele nepřezkoumatelná. Z uvedeného důvodu podal u Okresního soudu v Hradci Králové návrh na vydání předběžného opatření, v němž navrhoval, aby soud Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze uložil, aby se zdržel nečinnosti a propustil stěžovatele z výkonu trestu odnětí svobody. Jeho návrh byl ovšem se značnými průtahy zamítnut. V uvedeném postupu soudu i státního zastupitelství stěžovatel spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Ústavní soud je dle y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při své činnosti je povinen respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v y a v d, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Působnost Ústavního soudu v případě ústavní stížnosti je primárně vymezena v písm. d) y a dále je rozvedena v ustanovení , odst. 3 písm. a), b) . Vyhoví-li Ústavní soud ústavní stížnosti, vysloví v nálezu, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo a současně buď zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Z uvedeného je zřejmé, že Ústavní soud je v řízení o ústavní stížnosti příslušný pouze k rozhodnutí o zrušení konkrétního individuálního právního aktu nebo k vydání zákazu pokračovat v zásahu. I když je v ústavní stížnosti obecně možno požadovat vyslovení zákazu orgánu veřejné moci pokračovat v porušování základního práva a svobody, případně vyslovení příkazu obnovit stav před porušením takového práva, nemůže uvedený zákaz či příkaz spočívat v pokynu státnímu orgánu, jak má ve věci rozhodnout. K takovému výroku Ústavní soud není oprávněn. Pokud stěžovatel v petitu ústavní stížnosti, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud nařídil příslušným státním orgánům jeho okamžité propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a uhrazení nemateriální újmy vzniklé nezákonným vězněním a průtahy spojenými s projednáváním jeho návrhu na vydání předběžného opatření, nezbývá, než konstatovat, že takto konstruovaný požadavek neodpovídá dikci zákona a zjevně vybočuje z mezí daných příslušnými ustanoveními , v důsledku čehož se v daném případě jedná o návrh, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat. Jak již bylo uvedeno výše, k takovému rozhodnutí není Ústavní soud dle y a příslušný (srov. dosud nepubl. usnesení ,

,

,

).

V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání podle ustanovení odmítl, neboť k jeho projednání není příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2006

S t a n i s l a v B a l í k , v. r. soudce zpravodaj