Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 56/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o návrhu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Kroupova 18, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem, se sídlem Plzeň, Kamenická 1, na zrušení , o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Plzeňský kraj podáním ze dne 20. 7. 2006 navrhl zrušení o veřejných zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. Podání označil jako ústavní stížnost dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se kterou spojil podle téhož zákona návrh na zrušení zákona.

Podle y stanoví zákon, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla řízení před Ústavním soudem. Současně y stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavním pořádkem a zákonem podle y, tj. .

Plzeňský kraj využívá prostředku konkrétní kontroly ústavnosti - ústavní stížnosti - k tomu, aby inicioval abstraktní kontrolu norem, tj. přezkum z hlediska požadavků norem ústavního pořádku. Proto Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady projednání podaného návrhu. Podle může zastupitelstvo samosprávného celku podat ústavní stížnost podle písm. c) y, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu. Aktivní legitimace k podání ústavní stížnosti zastupitelstvem samosprávného celku se podstatně liší od podmínek aktivní legitimace jiné fyzické či právnické osoby podle , podle nějž lze podat ústavní stížnost, tvrdí-li osoba, že pravomocným rozhodnutím či jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo či svoboda. Podmínkou aktivní legitimace jiné osoby je tedy protiústavnost namítaného zásahu státu. Naproti tomu podmínkou aktivní legitimace zastupitelstva územního samosprávného celku je nezákonný postup, který zakládá zásah do (ústavně zaručeného) práva na samosprávu. Nelze tedy akceptovat návrh, který pouze tvrdí (byť i oprávněně), že mocenskou činností státu došlo k zásahu do práva na samosprávu. Nutnou podmínkou je, jak plyne ze shora uvedeného, aby taková mocenská činnost byla protizákonná.

Ve svém návrhu Plzeňský kraj tvrdí, že vydáním bylo porušeno jeho právo na samosprávu. Z obsahu návrhu však neplyne, v čem spatřuje navrhovatel nezákonnost toho, že Parlament České republiky napadený zákon vydal.

Česká republika je právním státem, v němž platí princip svrchovaného zákonodárce. Ten vydal v mezích své ústavní pravomoci normativní právní akt. V tomto ohledu tedy jednal lege artis a nelze proto akceptovat, že byly splněny podmínky pro podání ústavní stížnosti předepsané , neboť na tom, že zákonodárce vydává zákony, nelze shledat nic nezákonného. Tím přirozeně není vyloučeno, že vydaný zákon je svým obsahem či procedurou svého přijetí protiústavní. Z tohoto důvodu však mohou zrušení zákona v rámci řízení o abstraktní kontrole norem navrhovat pouze subjekty přesně vymezené . Mezi nimi však není uveden ani kraj, ani zastupitelstvo kraje. Za procesní situace, kdy kraj není subjektem, který je přímo oprávněn navrhovat zrušení zákona, a současně ani není - z důvodů, které jsou uvedeny shora - jeho návrh ústavní stížností ve smyslu , je jeho návrh na zrušení návrhem, k jehož podání není navrhovatel oprávněn.

Pouze pro úplnost Ústavní soud připomíná, že kraj není ani oprávněn podat ústavní stížnost podle , protože aktivní legitimace k takovému návrhu přísluší zastupitelstvu kraje.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ve spojení s , jako návrh podaný subjektem zjevně neoprávněným.

Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2006

Stanislav Balík

předseda senátu