Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 625/06

Ústavní soud rozhodl dne 29. srpna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Cihlářova 4, 571 01 Moravská Třebová, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. července 2006 sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. prosince 2005 sp. zn. a rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. července 2003 sp. zn. ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 25. října 2005 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v a d. To z blíže v návrhu rozvedených důvodů, přičemž ve vztahu k předmětnému usnesení Nejvyššího soudu pro nepřípadný odkaz na ustanovení , když dle tvrzení stěžovatele žalováno bylo 20.106,- Kč, nikoliv pouze 18.870,40 Kč, jak v odůvodnění svého rozhodnutí dovolací soud uvedl. Pro povahu svých stížnostních bodů se potom stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem [ , odst. 2 písm. a) , ve znění pozdějších předpisů].

Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, tento odmítl dovolání navrhovatele směřující do rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. prosince 2005 sp. zn. z důvodu, že se jedná o dovolání nepřípustné ve smyslu Stěžovatel spolu s H. Š. totiž požadovali žalobou zaplacení částky 20.106,- Kč, z toho 18.870,40 Kč jako dlužné nájemné za dobu od června 1998 do ledna 2000 a kapitalizovaný poplatek z prodlení ve výši 1.235,96 Kč za dobu od června 1998 do 5. ledna 1999 a dále poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile denně z jednotlivých dlužných částek od 6. ledna 1999 (a následně přesně určených dat) do zaplacení.

Pro odpovídají podřazení pod citované ustanovení zákona, dle něhož se při vymezení tzv. bagatelních věcí (zakládajících nepřípustnost jinak projednání způsobilých dovolání) částkou do 20.000,- Kč k příslušenství pohledávky nepřihlíží, shledal Ústavní soud v tomto rozsahu návrh zjevně neopodstatněným.

Ohledně návrhu na zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. prosince 2005 sp. zn. a rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. července 2003 sp. zn. ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 25. října 2005 sp. zn. bylo nutno vzít v potaz skutečnost, že dovolání v předmětné věci bylo nepřípustné ex lege, tj. bez dalšího ze zákona samotného. Z toho plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené, neboť navrhovatelem podané dovolání nebylo vzhledem k uvedenému posledním procesním prostředkem, který zákon k ochraně jeho práva poskytoval; resp. k jeho odmítnutí jako nepřípustného nedošlo z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval [ , , 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , odst. 2 písm. a) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2006