Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 132/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti PharmDr. D. H., zastoupené Mgr. Ivou Dvořákovou, advokátkou se sídlem Teplice, Baarova 1594/16 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 1. 2006, č.j. -81, a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 9. 2006, č.j. -49, takto:

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno její základní právo zakotvené v d.

Napadeným usnesením vrchního soudu bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 2. 2005, č.j. -72, kterým tento soud odmítl odvolání stěžovatelky pro opožděnost. Odvolání směřovalo proti rozsudku krajského soudu, který je rovněž napaden touto stížností. Krajský soud jím zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se domáhala uhrazení nemajetkové újmy ve výši 1.000.000,- Kč.

V ústavní stížnosti stěžovatelka jednak namítá, že její základní práva porušil Vrchní soud v Praze, neboť odvolání nemělo být posouzeno jako opožděné. K této námitce uvádí pouze to, že o uložení zásilky, ve které jí byl doručován rozsudek krajského soudu, se bez svého zavinění nedozvěděla. Toto tvrzení však dále nerozvádí a netvrdí ani pochybení doručujícího orgánu nebo soudu. Zásilku si v úložní době nevyzvedla, tudíž podle příslušných ustanovení nastala fikce doručení. K porušení svých základních práv ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem potom uvádí, že napadený rozsudek postrádá řádné odůvodnění a právní závěry soudu jsou v hrubém rozporu s vykonanými skutkovými zjištěními.

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti i rozhodnutí obou soudů dospěl k závěru, že stížnost je částečně zjevně neopodstatněná a částečně nepřípustná.

Ústavní stížnost je podle ust. nepřípustná jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ve vztahu k napadenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem je ústavní stížnost nepřípustná, neboť tento nabyl právní moci, aniž stěžovatelka vyčerpala prostředky k ochraně svého práva.

Ve vztahu k usnesení Vrchního soudu v Praze je pak ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Z vyžádaného spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. Ústavní soud zjistil, že doručení bylo řádně vykázáno doručujícím orgánem a soud tedy neměl jinou možnost než postupovat podle příslušných ustanovení a opožděné odvolání odmítnout, resp. toto rozhodnutí o odmítnutí potvrdit.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout zčásti pro její zjevnou neopodstatněnost podle a zčásti jako nepřípustnou pro nevyčerpání procesních prostředků ochrany práva podle téhož zákona.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu