Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 342/06

Ústavní soud rozhodl dne 3. srpna 2006, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ve věci navrhovatele D. K., zastoupeného Mgr. Lumírem Kapiasem, advokátem se sídlem 702 00 Ostrava 1, ul. 30. dubna 3128/2A, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2005 sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2004 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v , a d, y, a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě k tomu stanovené nebo je-li nepřípustný [ , odst. 3, , e) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2005 sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2004 sp. zn. a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006 sp. zn. , publikovaného na www.nsoud.cz, bylo zjištěno, že stěžovatel byl uznán vinným spácháním trestného činu podvodu a pokusu podvodu, trestného činu vydírání a omezování osobní svobody, proti výrokům o vině pod bodem 1, 2, 5 až 10, 15 až 19, jakož i výroku o trestu a náhradě škody, jak jsou obsaženy v usnesení soudu II. stupně i rozsudku Krajského soudu v Ostravě, podal dovolání, které Nejvyšší soud dle § 265i odst. písm. e) tr. řádu odmítl pro jeho zjevnou neopodstatněnost. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ústavní stížnost nesměřuje, a proto, pokud stěžovatel nyní brojí proti týmž výše uvedeným výrokům Vrchního soudu v Olomouci, je v tomto rozsahu jeho návrh nepřípustným - nesměřuje proti rozhodnutí v řízení, spojeném s uplatněním posledního procesního prostředku k ochraně tvrzeného práva. Poněvadž stěžovatel napadl v ústavní stížnosti rozhodnutí soudu II. stupně v celém rozsahu, pak pokud směřuje proti výrokům o vině pod body 3, 4, 11 a 12, je jeho návrh podán osobou neoprávněnou - výroky o vině se vztahují k jiným obžalovaným a stěžovatel tak není dotčenou osobou. Výroky pod bodem 13 a 14 obžalovaný dovoláním nenapadl, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti proti nim, jak jsou uvedeny v předmětném usnesení, nepochybně uplynula, když odvolací soud rozhodl již 15. 8. 2005.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2006