Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 435/06

Ústavní soud rozhodl dne 8. srpna 2006 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, o ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Věrou Rackovou, advokátkou se sídlem 438 01 Žatec, Obránců míru 3, proti usnesení Policie České republiky, Okresního ředitelství Mělník, Služby kriminální policie a vyšetřování Mělník ze dne 20. 4. 2006 ČTS: ORME-791/OHK-2004 a usnesení Okresního státního zastupitelství v Mělníku ze dne 24. 5. 2006 sp. zn. ZT 34/2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá v záhlaví označená rozhodnutí Policie ČR a Okresního státního zastupitelství v Mělníku s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho základních práv zaručovaných a d (dále jen " ") .

Porušení svých ústavně zaručených práv spatřuje stěžovatel, jak podrobně v ústavní stížnosti rozvádí, v podstatě v tom, že v prvém z napadených rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání stěžovatele pro spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 125 odst. 1 tr. zák. - porušil policejní orgán ust. § 160 odst. 1 tr. ř., když ve výroku tohoto usnesení není skutek, z něhož je stěžovatel obviňován, řádně popsán tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a státní zástupce v dalším napadeném usnesení, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, porušil totéž ustanovení i ust. tr. ř., neboť řádně nevykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a oba tyto orgány veřejné moci tak v důsledku toho porušily svým postupem základní práva stěžovatele, garantovaná shora označenými články y.

Ústavní soud, poté co se seznámil s argumentací ústavní stížnosti a obsahem připojených příloh, tj. s oběma napadenými rozhodnutími a sdělením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze sp. zn. 1 KZt 530/2006 ze dne 28. 6. 2006, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Z dnes již ustálené judikatury Ústavního soudu, na níž lze odkázat, se totiž podává, že svou ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení Ústavní soud považuje, snad s výjimkou zcela mimořádné situace, tj. zejména v kontextu se současným zásahem do osobní svobody jednotlivce (srov. nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 43 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 5, str. 363 a násl.; nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 30 tamtéž - svazek 17, str. 221 a násl.), za zcela nepřípustnou, případně přinejmenším za nežádoucí [srov. nález ve věci

sp. zn.

(uveřejněný pod č. 78 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4, str. 243 a násl.), obdobně např. nepublikovaná usnesení ve věcech

sp. zn.

,

,

,

a další].

Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy v těchto souvislostech nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. Ústavní soud se takto cítí být povolán korigovat pouze nejextrémnější excesy, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu, resp. zákonnému procesněprávnímu rámci a jím založené vady, případně jejich důsledky, nelze v samotné soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, již nikterak odstranit. Tak tomu však v daném případě není.

Napadená rozhodnutí nelze podřadit pod kategorii rozhodnutí, vzhledem k jejichž obsahu by Ústavní soud shledal důvod pro svou naprosto výjimečnou ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení ve stadiu přípravného řízení.

V posuzované věci státní zástupce okresního státního zastupitelství po přezkoumání spisového materiálu v rozsahu nezbytném, relativně dostatečně konkrétním a v dané fázi řízení - což třeba zdůraznit - akceptovatelným způsobem na námitky stěžovatele reagoval a, i když možno souhlasit s tím, že popis jednání stěžovatele ve výroku usnesení policejního orgánu měl být konkrétnější, což ostatně konstatoval již i státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze v jeho sdělení obhájkyni stěžovatele, je nutno ve shodně s ním upozornit na fakt, že součástí výroku usnesení o zahájení trestního stíhání byl výslovný odkaz na odůvodnění rozhodnutí, v němž je pak již skutek popsán tak, aby nemohl být zaměněn s jiným. Na obsah uvedeného sdělení krajského státního zastupitelství možno také v dalším, i pokud jde o námitky stěžovatele stran práv jeho obhajoby, odkázat. Byť tedy měl být výrok usnesení o zahájení trestního stíhání konkrétnější, důvody pro jeho kasaci ani kasaci rozhodnutí státní zástupkyně okresního státního zastupitelství ze strany Ústavního soudu v intencích výše vyjmenované judikatury nezakládá.

Vycházeje z uvedeného, Ústavní soud shledal, že je nutno posoudit ústavní stížnost z hlediska naznačených kritérií jako návrh zjevně neopodstatněný, a proto ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. srpna 2006