Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 82/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti KOMERCSPEKTRUM, s.r.o., se sídlem Brno, Anenská 8, zastoupené Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem se sídlem Brno, Anenská 8, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 11. 2005, č.j. -77, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2005, č.j. F 2227/2004, C 3440/5-69, takto:

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces.

Obě napadená rozhodnutí se týkala návrhu stěžovatelky na osvobození od soudního poplatku. Soudy osvobození stěžovatelce shodně nepřiznaly. Jednalo se o soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč a soudy dospěly k závěru, že se stěžovatelce nepodařilo doložit, že jako právnická osoba nedisponuje ani takovou částkou.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že soudy nesprávně aplikovaly ust. a v důsledku toho porušily zásadu rovnosti účastníků řízení a znemožnily stěžovatelce domáhat se svého práva u soudu. Je toho názoru, že se jí podařilo doložit poměry odůvodňující osvobození od soudního poplatku. Soudy dospěly k opačnému závěru. Stěžovatelka soudům vytýká, že jí osvobození nepřiznaly s odkazem na podnikatelská rizika a tím dle jejího názoru vyloučily použití ust. u právnických osob. V této souvislosti stěžovatelka připomíná nález Ústavního soudu sp.zn.

IV.ÚS 13/98

. V tomto případě však soud vyloučil aplikaci ust. u právnických osob bez dalšího. Jedná se tedy o jinou situaci než v případě stěžovatelky, kde soudy svá rozhodnutí odůvodnily. Dále stěžovatelka obšírně polemizuje s textem odůvodnění usnesení odvolacího soudu.

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti i rozhodnutí obou soudů dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost postrádá bližší ústavněprávní argumentaci, stěžovatelka pouze vyjadřuje nesouhlas se závěrem soudů, že nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Ústavní soud připomíná, že v otázce osvobození od soudních poplatků je jeho ingerenční činnost do rozhodování obecných soudů ještě omezenější než v případech ostatních, jak se o tom zmínil mj. i v usnesení

sp. zn.

. Zde konstatoval, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů a s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů ( y ČR) Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých zjištění soud vycházel a jakými úvahami se řídil při svém rozhodování. Ústavní soud v tomto procesu neshledal žádné vybočení z mezí, které pro něj stanoví zákon, natož vybočení tak závažné, aby mohlo mít za následek zásah do základních práv účastníků.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle . Z toho důvodu Ústavní soud stěžovatelku nevyzýval k doplnění ústavní stížnosti ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Za správnost : Svozilová