Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 414/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti B. T., zastoupené JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem Praha 5, Štefánikova 65, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 26. 5. 2006, sp.zn. 1 ZT 454/2006, takto:

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Obsah stížnosti je však namířen především proti jemu předcházejícímu usnesení policejního orgánu o odložení věci. Stěžovatelka se domnívá, že jimi byla porušena její základní práva zakotvená v a d.

Uvedeným usnesením policejního orgánu byla odložena věc podezření z trestného činu podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona, kterého se měla dopustit stěžovatelka. Policejní orgán konstatoval nepřípustnost, neboť trestní stíhání bylo již promlčeno. Toto rozhodnutí potvrdil ke stížnosti stěžovatelky i obvodní státní zástupce napadeným usnesením.

Stěžovatelka konkretizuje tvrzený zásah do svých základních práv v tom smyslu, že policejní orgán před vydáním usnesení o odložení věci stěžovatelku dostatečně zevrubně nevyslechl a neumožnil jí se vyjádřit k jím učiněným zjištěním ve věci. Obě napadaná usnesení nejsou navíc podle stěžovatelky dostatečně odůvodněna. Stěžovatelka se tedy vůbec nezmiňuje o tom, v čem by samotné vydání napadaných usnesení mělo zasáhnout do jejích základních práv. Nehledě na to, že za situace, kdy bylo trestní stíhání ze zákona promlčeno, policejnímu orgánu nezbývalo nic jiného, než věc odložit.

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti i obou rozhodnutí dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Stěžovatelka sice tvrdí, že do jejích základních práv bylo zasaženo, avšak nikoli samotným rozhodnutím nebo způsobem, jakým bylo odůvodněno. Ústavní soud nenahlíží, čím by napadená rozhodnutí, která vyznívají v podstatě ve prospěch stěžovatelky, byla s to zasáhnout do jejích základních práv a svobod, a stěžovatelka sama v tomto ohledu nic ve své stížnosti neuvádí. Vyjadřuje pouze nespokojenost s postupem policejního orgánu i zpracováním napadených usnesení, ale nevyjadřuje se ani k skutečnému důvodu odložení věci, tedy k faktu, že trestní stíhání bylo promlčeno. Navíc je třeba dodat, že postup policejního orgánu byl zcela v souladu se zákonem a pokud by Ústavní soud stížnosti vyhověl, zákon policejnímu orgánu nedává jinou možnost, než rozhodnout znovu stejně.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle .

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Za správnost : Svozilová