Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 294/06

Ústavní soud rozhodl v senátě ve složení z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Dagmar Lastovecké v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou, Slovanská 7, Šumperk, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. -775 ze dne 26. dubna 2006 s návrhem na odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí i rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 15. září 2005, za účasti Nejvyššího soudu ČR jako účastníka řízení a A. M., a Okresního státního zastupitelství v Šumperku jako vedlejších účastníků, takto:

Ústavní stížnost s e odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 12. května 2006 (podána k poštovní přepravě 11. května 2006) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž bylo pro nepřípustnost podle věty první a odmítnuto jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -684 ze dne 15. září 2005. Vedle toho navrhoval odklad vykonatelnosti obou citovaných usnesení. Citovaným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku č. j. -627 ze dne 21. prosince 2004 v řízení o změnu omezení způsobilosti k právním úkonům, o zbavení způsobilosti k právním úkonům, kterým tento soud nařídil vyšetření stěžovatele po dobu nejvýše tří měsíců ve zdravotnickém zařízení a stanovil mu povinnost dostavit se do příslušného zdravotnického zařízení a podrobit se lékařskému vyšetření na výzvu zdravotnického zařízení a v termínu jím určeném.

Stěžovatel namítal, že Krajský soud v Ostravě se při vydání svého rozhodnutí neřídil ustanoveními účinnými od 1. srpna 2005, podle nichž může vyšetření trvat nejdéle 6 týdnů, nikoli 3 měsíce. Tvrdil dále, že v uvedené věci nebyl podán řádný návrh na zahájení řízení, ani soud řízení nezahájil, a že je stěžovateli od počátku řízení odepřeno právo jednat před soudem. Tím byla porušena jeho základní práva podle , 3 odst. 3, 7, 8, 10 a d.

Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo vydáno v souladu s příslušnými ustanoveními a bylo takto i řádně odůvodněno. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo skutečně nepřípustné, o čemž byl stěžovatel poučen. Stěžovatel ostatně v tomto směru napadenému usnesení Nejvyššího soudu ČR nic nevytýkal a jeho námitky směřovaly výlučně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, resp. do řízení před Okresním soudem v Šumperku, přestože jeho zrušení v petitu ústavní stížnosti formálně nenavrhl. Nejvyšší soud ČR tedy musel dovolání pro nepřípustnost odmítnout, aniž by šlo o důvod závisející na uvážení Nejvyššího soudu ČR ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto závěru vyplývá, že stěžovatel měl svá, nepochybně závažná tvrzení o porušení svých základních práv uplatnit v ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Šedesátidenní lhůtu pro její podání by však bylo nutno odvíjet od doručení tohoto rozhodnutí, nikoli od doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR, neboť v daném případě nebylo dovolání pro nepřípustnost odmítnuto z důvodů závisejícího na jeho uvážení

( ).

Ústavní stížnost stěžovatele proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. -775 ze dne 26. dubna 2006 je z výše uvedených důvodů zjevně neopodstatněná, a proto ji Ústavní soud podle v senátě, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl. Tím byl odmítnut i akcesorický návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR a usnesení Krajského soudu v Ostravě.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. července 2006

Stanislav Balík v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení :

Jitka Chmelová