Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 328/06

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti H. Š., proti platebnímu rozkazu Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 23. 9. 1998, čj. -5, exekučnímu příkazu soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město, Lindauerova 6, ze dne 17. 1. 2005, čj. 2 EX 6212/04-4, a usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 9. 11. 2004, čj. -5, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 8. 4. 2006, které Ústavní soud z hlediska jeho obsahu posoudil jako ústavní stížnost podle a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), brojila stěžovatelka jménem P. Š., proti shora uvedeným rozhodnutím.

Protože podání nesplňovalo (mj.) náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona, vyzval Ústavní soud P. Š. k odstranění vad návrhu, k čemuž mu stanovil lhůtu v trvání 30 dnů; přitom jej upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud jeho podání (ústavní stížnost) podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout. Současně Ústavní soud uvedl, že pokud bylo předmětné podání učiněno bez jeho vědomí, jen z iniciativy paní H. Š., má pokládat tuto výzvu za bezpředmětnou. Pro tento případ byl však požádán, aby danou skutečnost sdělil ve stejné lhůtě Ústavnímu soudu s tím, že

neučiní-li tak, bude Ústavní soud vycházet z toho, že se nejedná o podání jeho, ale o podání paní H. Š. Uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 15. 5. 2006.

Protože na tuto výzvu P. Š. nijak nereagoval, Ústavní soud vycházel z toho, že předmětný návrh je návrhem H. Š. Na doplnění lze uvést, že pokud k návrhu byla přiložena plná moc ze dne 26. 9. 2005, kterou P. Š. zmocnil stěžovatelku k zastupování mj. před Ústavním soudem, pak na jejím základě zastoupení v řízení před Ústavním soudem vzniknout nemohlo, neboť podle § 29 zákona může být zastoupen jen advokátem, což je současně i jeho povinností (§ 30 odst. 1 zákona).

Podle zákona je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Jak patrno z příloh ústavní stížnosti, stěžovatelka brojí proti rozhodnutím vydaným v řízení, jehož účastníkem nebyla ona, nýbrž P. Š.

Podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Z výše uvedeného je patrno, že podmínky tohoto ustanovení byly naplněny, a tak Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. července 2006